Komunistické Československo nemělo žádnou vlastní politiku, de facto ani nebylo samostatným státem, protože nás řídili z Moskvy. A když něco nešlo „po dobrém“, muselo to jít „po zlém“.
Olga Zinovjevová vyzvala Putina, aby se podíval na zoubek Ústavu filozofie Ruské akademie věd, ten je podle ní „posledním útočištěm darebáků, zrádců, cizích agentů, přeběhlíků, rusofobů a extremistů“.
Putin se pousmál a řekl: „Jednou vděční potomci naše zásluhy jistě ocení, ale zatím je na to brzy.“ Podtón tohoto několik let starého výroku k výstavbě chrámu je jasný: A stejně jednou svatý budu!
Alexeji Čepičkovi se podařilo stát se oblíbencem sovětského vůdce Josifa Stalina, který ho považoval za budoucnost Československa. Poté, co Stalin zemřel, ale upadl Čepička v Moskvě do nemilosti.
„Hitler i Stalin mluvili o tom, že děti jsou nejdůležitější a válčíme pro to, aby děti žily v klidu a v míru. Upřímně řečeno, vždycky jsou ve válce nejméně důležité,“ říká spisovatelka Grzebalkowská.
Jelizaveta Lichačovová jen pár dní po svém březnovém jmenování do čela renomovaného moskevského muzea v televizi řekla, že Josifa Stalina vnímá jako postavu popkultury.
V Rusku se zvedla vlna udavačství, která čím dál víc zasahuje do sféry mezilidských vztahů. Někteří analytici situaci přirovnávají k atmosféře z totalitní éry Sovětského svazu.
Patrušev je součástí prezidentské správy, ale v praxi je do značné míry autonomní a zodpovídá výhradně šéfovi Kremlu. Díky schopnosti regulovat informace má na Putina obrovský a rafinovaný vliv.
Donald Trump mladší ve svém pořadu Triggered prohlásil, že rozhodnutí manhattanské poroty je „komunistické“ a „červenali by se z něj i Mao, Stalin a Pol Pot“.
„Oba Prchalové jsou obrazem doby, ve které působili. Doby, kdy bylo v zájmu strany dovoleno dělat provokace, používat násilí,“ říká historik Jan Kalous.
„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal.
Podaří se agresorské zemi uniknout osudu Sovětského svazu, pro který stejně nezodpovědný výpad proti sousední zemi nakonec znamenal zkázu celé největší země světa?
Při hladomoru - na Ukrajině známém jako holodomor - zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 až šest milionů Ukrajinců.
Mezi dvěma nejmocnějšími muži komunistické strany - Klementem Gottwaldem a Rudolfem Slánským bylo zpočátku mnohaleté přátelství. Přesto Gottwald nakonec neváhal Slánského obětovat.
„Vladimir Putin se snaží říkat, že Sovětský svaz byla jedna z nejlepších kapitol v dějinách Ruska. Tím říká, že dnešní Rusko může opakovat i ty sovětské zločiny, protože je to něco pozitivního.“
Krym/Praha||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Krymští Tataři stojí o autonomní život v rámci demokratické Ukrajiny. Jejich naděje na větší nezávislost ale překazila politika Vladimíra Putina, který Krym připojil k Rusku.
Kdo a kdy přijde po Putinovi? Na to, jak se v Rusku mění vládci, je třeba se podívat do minulosti. Server iROZHLAS.cz přináší přehled odcházení vládců.
Vladimir Putin se rád srovnává s mnohými ruskými a světovými státníky. Nejraději ovšem s Petrem Velikým. Proč se, ale srovnává zrovna s mužem, který obdivoval Evropu a reformoval Rusko po jejím vzoru?
Josif Stalin a Klement Gottwald získali čestné občanství v letech 1945 a 1948. Zastupitelé Jičína na základě výsledků ankety odmítli přejmenovat ulice Ruská a M. Koněva.
Nad tím, proč se ještě Rusové nevzbouřili, jak vnímají současný režim Vladimira Putina a jakou stopu po sobě v mentalitě ruských občanů zanechal Stalin se v komentáři zamýšlí Petr Šabata.
„Každý má tu svou pravdu a institucím, vědě, natož politice se zkrátka nevěří,“ uvádí v pořadu Osobnost Plus historik a ukrajinista Svoboda. Jaké kořeny má válka rozpoutaná Putinem?
