V lednu 2020 dozorci ze Světlé nad Sázavou podle obžaloby připoutali jednu z vězeňkyň k mřížím na okně a několik hodin ji tak na cele nechali. Ruce měla od sebe v úrovni hlavy.
Vězni, kteří porušili zavedená pravidla, byli potrestáni třeba tím, že museli hodinu držet ruce nad hlavou. Při opakovaném porušení byly tresty přísnější – vojáci je venku často surově zbili.
„Vypadá to, že panu Šifferovi se to prostě úplně vymklo z rukou, že už nevěděl, co s těmi lidmi dělat a jak to společenství řídit,“ říká v rozhovoru přední religionista Zdeněk Vojtíšek.
Radiožurnál a server iROZHLAS.cz na základě rozhovorů, soudních výpovědí a dokumentů přinášejí detaily životního příběhu, jehož konci předcházelo několikaměsíční psychické i fyzické mučení.
Americká reakce na zveřejnění šokujících záběrů s mučenými vězni byla rétoriky silná, ale tresty, které za to padly, byly podle mnohých velice mírné, soudí bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Soud shledal pětici bývalých policistů vinnými z mučení Ilnaze Pirkina, kterého se tak snažili donutit, aby se přiznal k sérii krádeží. Pirkin, kterému bylo 22 let, spáchal sebevraždu v říjnu 2017.
Chruščovovo odhalení Stalinových metod vedlo ke zrušení úředního povolení mučit vyšetřované a vězně. V neveřejné podobě se tyto metody udržely dlouhá léta, ale nebyly veřejně schvalovány.
Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých. Až dosud se deset obviněných ocitlo před soudem, který je vzal do vazby.
Důvodů, proč by se kdokoliv, zejména muži z Tádžikistánu, měli připojit k islamistům, je více. Může za tím být pocit vyloučení, nedůstojné životní podmínky i dohled úřadů, které přitom nestaví mešity.
V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Několik orgánů OSN či dalších expertních misí v minulých měsících přineslo zprávy o brutálním zacházení s civilisty zadrženými Rusy na Ukrajině, včetně desítek mimosoudních poprav.
Šlo jasně vidět četná poranění. Pod čelistí měl zřetelný otlak spojovaný se škrcením, na tváři byla hluboká řezná rána a ruce měl celé pořezané a zhmožděné.
Organizace spojených národů vydala zprávu, kde popisuje systematické mučení civilistů z ruské strany. Ale týrání zajatců se odehrávalo i z ukrajinské strany.
Se zjištěními novinářů už pracuje i policie a úřady, na celém světě už stíhají nejméně 20 lidí a vyšetřují další případy mučení. Podobných sítí je podle BBC na internetu mnohem víc.
„Ve vězení je například svléknou, a pak o ně típají cigarety. Využívají se i elektrošoky, které jim pouštějí do genitálií či jazyka,“ popisuje egyptský aktivista Karim Zaha.
Šapovalenka věznitelé bili. Jednou jej i bodli do nohy. Když spadl, skočili mu na hruď. Jindy mu stáhli čepici z očí, aby si sám připevnil dráty ke genitáliím.
Komise OSN se na Ukrajinu vypravila osmkrát. Během toho navštívili 56 měst a obcí a vyslechli 600 obětí. Podle údajů OSN bylo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabito více než 8000 civilistů.
Neutekl před Rusy. Místo toho starosta Chersonu zůstal ve funkci a snažil se, aby ve městě svítila světla. Těsně před osvobozením města se ale ztratil a dodnes nikdo neví, co se s ním stalo.
V jednom případě měli dozorci jednoho z vězňů zbít tak, že se mu zastavilo srdce. Místo toho, aby mu následně zavolali záchrannou službu, ho dozorci sami resuscitovali.
Martynov byl podle Čikova povolán do armády 24. září a už 1. října, tedy za týden, se ocitl v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Následující den skončil ve „sklepě pro odmítače“.
„Využívali různé metody mučení, fyzického i psychického násilí,“ obvinil ukrajinský úřad ruské okupační síly. Vyšetřování pokračuje, poznamenala kancelář generálního prokurátora.
Zpráva dokumentuje zadržení a zmizení 226 lidí v Chersonu mezi březnem a říjnem 2022. Čtvrtina z nich byla údajně mučena a pět jich zemřelo ve vazbě nebo krátce poté, co se dostali na svobodu.
Dvě ženy, dva příběhy o tom, jak čínský režim operuje v táborech pro Ujgury. Gülbahar Haitiwajiová a Kalbinur Sidiková vyprávěly svá svědectví pro Český rozhlas.
Nová zpráva Amnesty International popisuje násilí, které lotyšský režim páchá na běžencích, kteří se snaží dostat do EU přes Bělorusko. Lotyšsko vše popírá a zpochybňuje věrohodnost organizace.