„Je normální, že se umělci vyjadřují ke společenským otázkám,“ říká novinářka. Zároveň ale upozorňuje, že v tuzemsku se kritická reflexe války mezi Izraelem a teroristy z Hamásu často setká s odporem.
Jak se v Íránu jedná s autoritami? Za jakých podmínek pracují lidé z Česka, Polska nebo Slovenska v západní Evropě? Taková témata ukazují filmy na festivalu Jeden svět.
Novinářka Uhlová vloni odjela za prací do zahraničí, konkrétně do Německa, Irska a Francie, kde pracovala v drsných podmínkách. Vznikla z toho reportážní kniha Hrdinové kapitalistické práce v Evropě.
Represe, je-li užívána, má být cílena. „Ne že udělám plošnou kontrolu a vytahuju lidi z bytů. Tady je třeba sociální práci s jednotlivými rodinami, nástrojů komunitní práce je celá řada,“ říká Uhlová.
Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo. Tak zní podtitul sbírky, v níž se čtveřice publicistů snaží zodpovědět otázku, proč naše země stále nevzkvétá.
Projekt Českého rozhlasu Rozděleni svobodou vyvrcholil debatou devíti lídrů politických stran a hnutí o klíčových problémech dneška. Jedním z nich je i bydlení.
V argumentaci senátorů a poslanců samozřejmě nenajdeme požadavek na zavedení tak velkého navýšení mezd o svátcích, že by se to pracujícím skutečně vyplatilo.
Rozhovor s komunistickým poslancem či série článků o kontroverzním poradci prezidenta Zemana zaujaly porotu letošního ročníku Novinářské ceny Nadace Open Society Fund.