Obliba dobrovolnictví roste i u nás. A příčinou k zapojení může být i láska

Někomu to může připadat trochu jako bláznovství, ale i v dnešní době jsou lidé, kteří pracují zadarmo. Mladé do třiceti let podporuje v dobrovolnictví i Evropská dobrovolná služba. Do světa s ní kdysi odjel i student Štěpán.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dobrovolníci hrabou pokosenou Upolinovou louku v PR Bukovec | Foto: Pavel Schneider

Na západ od nás je dobrovolná práce často prestižní záležitostí. Například ve Velké Británii berou mladí lidé pomoc druhým lidem jako naprostou samozřejmost. Obliba dobrovolnictví ale pomalu roste i u nás. Jednou z možností, jak vycestovat do zahraničí, je zapojit se do Evropské dobrovolné služby.

Před časem s ní do Francie vyjel i Štěpán Zelinger:

„Já jsem potkal jednu Francouzku, která se mi zalíbila, a toužil jsem s ní strávit více času, takže to byly takové prozaické důvody, proč dělat dobrovolnickou službu. Potom mně to sice se životem zamíchalo úplně jinak, než jsem čekal, ale ta původní motivace byla taková,“ odůvodňuje své rozhodnutí vyjet jako dobrovolník na 9 měsíců do Francie Štěpán Zelinger.

Přehrát

00:00 / 00:00

Andrea Sklaická si vyprávěla se Štěpánem Zelingerem o jeho dobrovolnické práci v zahraničí

Zapojit se do Evropské dobrovolné služby není příliš složité, ale najít projekt, který by vám seděl, vyžaduje trochu trpělivosti. Databáze jednotlivých nabídek na práci visí na internetu.

„Člověk si může filtrovat projekty podle země, města, zaměření. Nebylo to úplně jednoduché, protože třeba z 50 e-mailů jsem dostal 4 odpovědi,“ posteskl si Zelinger, který ale nakonec našel přesně to, co hledal.

Projekt, do kterého se Štěpán nakonec zapojil, mu připomínal civilní službu. Nedaleko Paříže se sešlo šedesát dobrovolníků, kteří se rozdělili na skupinky po sedmi lidech. Pracovali tam, kde to bylo právě potřeba:

„Zhruba každých 5 týdnů jsme se přesunuli do jiné neziskové organizace.“

Déle se zdrželi například v jedné chudší čtvrti na okraji Paříže, kde pomáhali vytvářet komunitní zahrady. A za tu dobu poznal student mezinárodních studií úplně jinou Francii, než o jaké se učil ve škole:

„Viděl jsem Francii přes lidi, kteří potřebují potravinové balíčky jedno za měsíc, protože nemají práci. Taková každodenní Francie lidí, kteří to nemají jednoduché.“

V neziskovém sektoru zůstal Štěpán Zelinger i po návratu domů. Dnes pracuje v nadaci a své zkušenosti z Francie zúročil i jinak. Vymyslel tzv. dobrovolnické víkendy.

Dobrovolnické víkendy

Na popud Štěpána Zelingera vznikl před pěti lety projekt TAMJDEM. Spočívá v tom, že se v některé z neziskových organizací sejde o víkendu tým dobrovolníků a pomáhá s tím, co je právě potřeba.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na popud Štěpána Zelingera vznikl před pěti lety projekt TAMJDEM mluvila o něm jeho koordinátorka Markéta Votavová

Koordinátorka projektu Markéta Votavová byla dnes v Mníšku pod Brdy, kde pracuje neziskové organizaci Magdaléna, která pomáhá lidem závislým na návykových látkách.

„Pracujeme venku, jsme na farmě a opravujeme dvoje schody. Hrozně sněží, ale práce nám jde od ruky.“

Podobné víkendy pořádají dvakrát do měsíce. O dobrovolnickou práci je zájem a zapojují se do ní stálí i noví zájemci.

„Dobrovolnictví v sobě skrývá neuvěřitelná kouzla, jako je cestování, poznávání nových lidí a věcí a setkávání s neziskovým sektorem,“ připomněla Markéta Votavová. A zájemce pozvala na návštěvu webu trochujinak.cz.

„Jezdíme do centra, kde se dělá hipoterapie, do komunitního domu, environmentálního centra. Většinou jde o fyzickou práci, malujeme, kopeme drenáže,“ zakončil Štěpán Zelinger.

Milan Kopp, Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme