Mezi novými kryptoměnami jsou nesmysly. Podle ekonoma Stroukala je bitcoin konzervativní měnou

Vystudoval dvě vysoké školy, ve třiceti začal řídit Liberální institut, napsal tři knihy o ekonomii a říká, že ekonomové nejsou příliš racionálními investory. Dominik Stroukal je velkým příznivcem bitconu a zdůrazňuje, že se na tuto virtuální měnu hodně změnil pohled. „Můžeme se hádat s nadšencem, kterému se to líbí fundamentálně, nebo se plácat po zádech, že už to není, co to bývalo,“ říká v Hovorech.

Hovory Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Postupem doby vznikly další kryptoměny, takže se bitcoin stal jedním z tisíců dalších. | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

Když virtuální měna vznikla, šlo o projekt nadšenců, dnes do bitcoinu masivně investují nejen jednotlivci, ale i různé skupiny a společnosti. Mnoho kritiků na počátku tvrdilo, že bitcoin je jen bublina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vystudoval dvě vysoké školy, ve třiceti se ujal řízení Liberálního institutu, napsal tři knihy o ekonomii a říká, že ekonomové nejsou příliš racionálními investory

„Bitcoin se v roce 2011 a pak 2013 a 2017 několikrát nafouknul nahoru a pak dolů. Stokrát, pak dvacetkrát, ale pořád jsme na desetinásobku od úplného dna. Když se nafoukne a pak spadne na 80 procent, tak tam zjevně nějaká lokální bublina byla. Ale pak se zas vzpamatoval. Když se to stalo potřetí, tak lidi začali říkat, že jsou tam lokální bubliny, ale dlouhodobě tam trend je,“ popisuje problémy s kryptoměnou.

Stroukal si myslí, že se jednoho dne hodnota bitcoinu ustálí. „V co věřím, je, že se ty bubliny budou postupně zpožďovat. Volatilita, jak tomu říkáme odborně, bude postupně klesat, až si najde nějakou svou tržní cenu.“

Bohatí mají víc a víc peněz

Stroukal souhlasí s tezí, že je mezi lidmi čím dál víc peněz, které i centrální banky tisknou stále ochotněji. Bohatší tak stále hledají prostor, kde je investovat.

„Je to tak. Ne že by se peníze jen jakoby na lidi házely, ale obecně měnové politiky světa snížily výnosy u nejrůznějších aktiv, takže se pak divíme, proč si lidé kupují nemovitosti a nepronajímají je. Ale to proto, že procentní výnos z pronajmu je tak nízký, že se jim nechce do rizika vůbec jít. Prostě se jim to nevyplatí.“

Zkoušejí nejrůznější investice, třeba i do bitcoinu, což cenu nafukuje. Každá rostoucí poptávka zvedá cenu. „A jakýkoli výnos větší než 1,2 procenta je dnes už zázrak.“

Postupem doby vznikly další kryptoměny, takže se bitcoin stal jedním z tisíců dalších. „Ještě před pár lety byly alternativních kryptoměn jen desítky, takže jsme se ještě všechny znali,“ vzpomíná.

Největší konkurent bitcoinu. Kryptoměna Ethereum si od začátku roku připsala více než 300 procent

Číst článek

A doplňuje: „Teď už víme, že mezi těmi tisíci jsou z velké části nesmysly, část jsou podvody a už je ani nejde všechny stíhat. Takže se vyčlenily dvě skupiny lidí – jedna se snaží hledat v těchto experimentech něco, co je zajímavé, a druhá si našla konzervativní bitcoin. I když říkat o této měně, že je konzervativní, je vlastně divné, ale v porovnání s ostatními kryptoměnami to tak je.“

Dvojí peníze?

Dominik Stroukal vysvětluje důvody, proč zřejmě britská vláda ohlásila záměr zkoumat možnost zřídit vlastní digitální měnu, kterou už nazvali britcoin. Podle ekonoma totiž peníze nemají pod kontrolou centrální banky, ale ty komerční.

„Přitom centrální banky měly dřív přímější kanál, jak ovlivňovat, kolik hypoték si lidé berou a podobně. To se jim už tolik nedaří a ztratily moc, kterou by chtěly zpět. Chtěly by tak udělat konkurenci bankovním financím, ne konkurenci kryptoměnám. Prostě – centrální banky by chtěly, abychom měli dva druhy peněz. Jedny státní, centrální, bankovní peníze. A pak jiné bankovní peníze.“

lup, Vlastimil Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme