Merkelová a Medvěděv otevřou plynovod Nord Stream
Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Dmitrij Medvěděv dnes za účasti 400 stovek hostí symbolicky otevřou v Greifswaldu kohoutek plynovodu Nord Stream. 1200 kilometrů dlouhé potrubí vedoucí po dně Baltského moře přivede zemní plyn přímo z Ruska do Německa, a tak i do celé Západní Evropy.
Stavba plynovodu Nord Stream, který měří 1224 kilometrů a vede v maximální hloubce 210 metrů pro hladinou moře, přišla na téměř 7,5 miliardy eur. Plyn proudící plynovodem by měl pokrýt spotřebu 26 milionů domácností.
Němečtí experti se přou o to, zda jde spíše o ekonomický nebo politický projekt. Většinou soudí, že ani odklon od jaderné energetiky nepovede v Německu k větší spotřebě zemního plynu.
Spuštění plynovodu Nord Stream sleduje i zpravodajka v Německu Klára Stejskalová, mluvili jsme s ní na Rádiu Česko.
Největší akcionář Nord Streamu, ruský plynárenský monopol Gazprom, plánuje, že plynovod bude mít kapacitu 27,5 miliardy kubíků ročně. V roce 2012 pak skončí i stavba druhého souběžného potrubí a objem celé trasy se tak zdvojnásobí.
U zrodu Nord Streamu stál předešlý kancléř Gerhard Schröder, který je dnes předsedou dozorčí rady akciové společnosti Nord Stream, v níž má většinový podíl Gazprom. Kancléřka Merkelová není aktivitám ruského koncernu zdaleka tak nakloněná.
„Rusko dnes dodává Německu 40 procent z celkových dodávek zemního plynu a Moskva by ráda podíl zvýšila. Vláda kancléřky Merkelové má však trochu odlišnější vztah k Rusku a Gazpromu než její předchůdce a o další zvyšování závislosti na Rusku nestojí,“ přiblížila na Rádiu Česko berlínská zpravodajka ČRo Klára Stejskalová.
Podobně se k tomu staví i evropský komisař pro energetiku Gunter Ettinger. „Ten má pověst člověka, který za Gazprom nekope. Naopak letos dal příkaz k vyšetřování ve východní Evropě, zda Gazprom nevyužívá svého dominantního postavení na trhu,“ dodala.
Eliminace rizika vývoje na Ukrajině, ale problém se zásobníky
Plynovod vedený po dně Baltského moře ovšem sníží rizika, která sebou nese transport přes Ukrajinu a Bělorusko. Jak na Rádiu Česko upozornil Vladimír Štěpán, energetický expert konzultační firmy ENA, Nord Stream je výhodou pro západní Evropu i pro ruský Gazprom.
„Protože Gazprom bude mít nyní volnou kapacitu a bude se moci rozhodovat, kterou trasou bude plyn dodávat do Evropy. Nord Stream kapacitně nebyl potřeba, je to kapacita navíc. Gazprom má teď v rukou další triumf, kterým může regulovat dopravu svého plynu a pro Evropu je to eliminace rizika nekontrolovatelného vývoje na Ukrajině,“ uvedl.
Další podrobnosti o plynovodu Nord Stream jsme na Rádiu Česko rozbrali s Vladimírem Štěpánem, energetickým expertem z konzultační společnosti ENA.
Zároveň ale upozornil, že problém Nord Streamu může být se zásobníky. „Po trase plynovodu není ani jeden zásobník. Dodávka tímto plynovodem tak nemá žádnou flexibilitu. Zásobníky vykrývají nerovnoměrnosti, pomáhají vyrovnat rozdíl ve spotřebě v létě a zimě, který je u plynu obrovský. Z tohoto pohledu trasa není až tak výhodná,“ dodal.
Do Česka se část plynu bude dostávat přes německý plynovod Opal, na který je napojen budovaný plynovod Gazela. „Z Greisfaldu jižním směrem je už vybudován plynovod, který se napojuje na teritorium ČR. A severojižním směrem přes naši republiku je schopen se napojit i na stávající tranzitní systém ČR a plně nahradit případné výpadky plynu z východu,“ přiblížil.
Zatímco Rusko označuje daný projekt za milník a nový impuls ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, Západoevropané přemýšlejí o dalších cestách, jak snížit závislost na ruském plynu. Takovým projektem by měl být plynovod Nabucco, který by měl přivést do Evropy plyn ze střední Asie.
