Na summitu EU se nepodařilo otevřít diskusi o volném pohybu služeb

Výsledky prvního dne jednání summitu Evropské unie jsou rozpačité - státníci pětadvacítky se radili o společné energetické politice a o tom, jak zlepšit ekonomickou výkonnost Unie. Obavy, že summit zastíní spory mezi zastánci a odpůrci ochrany velkých národních společností před cizí m kapitálem se ale zatím nevyplnily.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

José Manuel Barroso

José Manuel Barroso | Foto: OSN

Definitivní výsledky jarního ekonomického summitu budou známy dnes. Jak ale z Bruselu dodává zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, nečekají se žádná zásadní rozhodnutí.

Unijní představitelé pozdě večer odmítali, že by debaty o ekonomickém nacionalismu, které rozvířily některé ochranářské kroky zejména francouzské, španělské a polské vlády, poznamenaly jejich jednání.

"Já jsem při diskuzi slova ekonomický patriotismus vůbec neslyšel," uvedl na tiskové konferenci kancléř předsednické země Rakouska Wolfgang Schuessel a naznačil, že jde o pouze o kauzu vytvořenou novináři. Předseda Evropské komise José Barroso pak vysvětloval debata o vytvoření společného energetického trhu, si bude na konkrétní výsledky ještě nějakou dobu počkat: "K žádným přesným závěrům jsme dnes nedošli." Cílem podle něho bylo pouze najít shodu v obecných cílech energetické strategie.

Česká delegace včera neuspěla ve dvou z deklarovaných cílů - nepodařilo se jí dosáhnout dohody o konkrétnější podobě Evropského technologického institutu, který by měl podle českomoravských ambicí sídlit v Brně. Místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel, který na summitu zastupoval premiéra Paroubka pak vysvětlil, že neuspěla ani snaha o znovuotevření otázky volného pohybu služeb, která by i například českým živnostníkům a firmám usnadnila podnikání v jiných členských zemích.

Česko a dalších sedm členských států Evropské unie prosazují na právě probíhajícím summitu v Bruselu plán sankcí proti režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Návrh plánu vzešel z iniciativy ministra zahraničí Cyrila Svobody. Český plán podporují Polsko, Slovensko, baltské země, Dánsko a Švédsko. Šéf polské diplomacie Stefan Meller vyjádřil naději, že se tento plán objeví v závěrech summitu, které schválí 25 šéfů států a vlád Unie. A to i přesto, že se ministři zahraničí v pondělí původně rozhodli, že by se nové sankce proti Minsku neměly zavádět ihned.

Milan Kopp, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme