Někteří poslanci napadají MD, že otálí s přípravou rychlodrah. Stát podle nich přijde o dotace z Unie
Do dvaceti let by měly v Česku stát první tři úseky, po kterých budou vlaky jezdit rychlostí až 300 kilometrů za hodinu. I když jde jen o malé kousky železnice, už dnes rozdělují politickou scénu. Poslanci napadají ministerstvo dopravy, že s přípravou rychlých tratí otálí, a proto stát přijde o evropské dotace na jejich stavbu. Ty totiž v příštích letech budou zaměřené na stavby rychlých tratí. Proti zastáncům rychloželeznic se ale postavil renomovaný expert při své návštěvě Česka.
Benedikt Weibel dlouhé roky šéfoval švýcarským drahám a poté i Mezinárodní železniční unii. Razí myšlenku, že pro státy, jako je Česká republika, tratě pro rychlost 160 až 200 kilometrů za hodinu bohatě stačí.
„Smysl vysokorychlostních tratí je po splnění podmínek, že spojuje milionové aglomerace od sebe vzdálené minimálně 200 kilometrů. A to v Evropě moc často nevidíte."
Weibel ale není kritický jen k Česku, podle něho nejsou vhodné vysokorychlostní tratě ani pro Rakousko, Švýcarsko anebo Německo.
„Když vezmu Frankfurt nebo Kolín, tak jedete sice po trati na rychlost 300 kilometrů, ale průměrná rychlost je 160. To musí každý uznat, že to není ekonomicky výhodné."
Česká republika se ale zavázala k tomu, že tyto rychlé tratě stavět bude.
„A to z Plzně do Bavorska přes Domažlice nebo Brno – Přerov. A vysokorychlostní trať z Prahy do Litoměřic, která bude součástí budoucího tahu Praha – Drážďany,“ přibližuje náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty Petr Šlegr.
Odmítá ale názor, že by rychlé tratě nebyly potřeba. „Koridor dokončený mezi Prahou a Ústím nad Labem v podstatě kopíruje starou trasu. Ta délka je o více jak 30 kilometrů delší, než bude délka dálnice D8. Takže současná trať není konkurenceschopná a i tento první úsek odlehčí koridor, umožní oddělení regionálních vlaků směr Praha – Kralupy nad Vltavou od dálkových,“ dodává Šlegr.
V budoucnu má být těchto 60 kilometrů součástí tahu z Berlína přes Prahu na Vídeň. Právě pomalou přípravu této stavby dlouhodobě kritizují poslanci hospodářského výboru.
„Na koridorech se snižuje propustnost a v některých důležitých úsecích a intervalech se tam už nevejde nákladní doprava. Je tam totiž kolize zrychlené osobní dopravy s pomalou nákladní dopravou. Není vybudovaná doprovodná infrastruktura,“ vysvětluje František Laudát z TOP 09.
„Ministerstvo už před měsícem hospodářskému výboru své záměry představilo, podle poslanců v nich ale chybí tvrdá data.
„Na páteřní síť, kterou požadujeme, by mělo ministerstvo dopravy zpracovat pořádné analýzy a ne ty povídačky, které předkládá,“ říká Laudát.
V rozpočtu ale peníze na přípravu rychlých tratí jsou. Jejich stavbu podporuje třeba i vedení Českých drah.
