Ukrajina a Rusko uzavřely v Bruselu dohodu o dodávkách plynu
Ukrajina by v následující zimě neměla zůstat bez dodávek tepla. Rusko jí začne znovu posílat plyn, jakmile Kyjev zaplatí část dluhu ve výši půldruhé miliardy dolarů. Zbylou miliardu a půl má zaplatit do konce roku. Ukrajina přitom může využít půjčky od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkoval na třístranných jednáních v Bruselu eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.
Smlouvu spolu s ním podepsali ministři energetiky obou zemí Alexandr Novak a Jurij Prodan. Dohoda platí do konce března.
Ukrajina má peníze na zaplacení čtyř miliard metrů krychlových ruského plynu, potvrdil po jednání ruský ministr Alexandr Novak. Jeho ukrajinský kolega Jurij Prodan oznámil, že Rusko pustí plyn, jakmile Ukrajina zaplatí první část dluhu.
Podle eurokomisaře Oettingera se tak Evropané nemusí bát, že by v zimě ve svých bytech mrzli. Reálně totiž hrozilo, že pokud by Ukrajina plyn nedostávala, začala by z potrubí odebírat dodávky původně určené pro Evropu.
V takovém případě by Rusko téměř určitě dodávky do Evropy zastavilo, stejně jako v roce 2009.
Ukrajinci i Rusové se v Bruselu domluvili jak na ceně za nové dodávky, tak na zaplacení starých ukrajinských dluhů. Kyjev doufá, že dodávky a cenu bude garantovat Evropská unie a Rusko nebude cenu svévolně zvyšovat.
Za plyn bude ukrajinský Naftohaz platit ruskému Gazpromu v listopadu a prosinci sníženou sazbu, 378 dolarů za tisíc krychlových metrů.
Merkelová a Hollande: Naplnit i dohody z Minsku
Rusko-ukrajinskou dohodu uvítala německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande. Evropská unie podle nich udělá vše pro to, aby se smlouvu podařilo dodržet.
Státníci dohodu přivítali po nočních telefonátech s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem.
Hollande a Merkelová navíc chtějí, aby se co nejdříve realizovaly minské dohody, které kromě zastavení palby na východě Ukrajiny předpokládají i vytvoření nárazníkové zóny v regionu Donbasu, výměnu zajatců a decentralizaci ukrajinské státní správy.
Rusko-ukrajinskou dohodu o dodávkách plynu a aktuální vývoj na Ukrajině komentoval Jan Šír z Fakulty sociálních věd
Zopakovali také, že nesouhlasí s nedělními volbami, které na neděli na východě Ukrajiny vyhlásili separatisté.
Podle Jana Šíra z Fakulty sociálních věd je zatím předčasné mluvit o zažehnání obav z další plynové krize. Záleží totiž na tom, jestli smlouva mezi Moskvou a Kyjevem bude dodržena.
„Vzhledem k tomu, že celá ta krize vznikla v důsledku nerespektování elementárních norem mezinárodního práva, myslím si, že může existovat důvod k obavám, že minimálně Ukrajina ještě vyhráno nemá,“ poznamenal Šír a doplnil:
„V případě, že by dohoda dodržena byla, myslím si, že by to byl velice důležitý krok k deeskalaci celé ukrajinské krize, protože Rusko by tím de facto rezignovalo na jeden z hlavních a nejvýznamnějších nástrojů té hybridní války, kterou proti Ukrajině už devátý měsíce vede.“
