Za porušení zákona v jednání s dodavateli má Kaufland zaplatit 22 milionů
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zvýšil pokutu pro řetězec Kaufland za porušení zákona o významné tržní síle. Společnost má zaplatit 22 milionů a 130 tisíc korun, což je o 9 milionů více, než znělo původní rozhodnutí úřadu. Kaufland se k pokutě zatím nevyjádřil.
Antimonopolní úřad udělil firmě peněžitý trest konkrétně za to, že s každým druhým dodavatelem zemědělských a potravinářských produktů dojednávala zboží z pozice síly.
Zajistila si platební lhůty delší než 30 dní. Když zaplatil dodavatel dřív, účtoval Kaufland dodatečně skonto půlprocenta z uhrazené ceny za každý započatý týden, o který dodavatel zaplatil dříve. Vynutil si tak slevu za brzké zaplacení.
Pokuta je pravomocná, společnost se jí může bránit podáním žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Řetězec rozhodnutí zatím nechtěl komentovat. Mluvčí Kauflandu Michael Šperl Českému rozhlasu písemně sdělil, že firma zatím oficiální rozhodnutí nemá, a nebude se proto k němu vyjadřovat.
Boj řetězců s dodavateli
Velké obchodní řetězce mají silné postavení na trhu a využívají ho k tlaku na své dodavatele. Mnozí, zejména malí výrobci si na to stěžují už dlouho. Vadí jim, že je složité a nákladné dostat své zboží do obchodních řetězců a k zákazníkům, a také to, že silné obchodní sítě tlačí na neustálé snižování ceny.
Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna tvrdí, že zkušenosti českých dodavatelů jsou katastrofální. Podle něj je největším problémem nedodržování už dohodnutých podmínek, změny smluv ze strany obchodníků během roku a vyžadování dodatečných plnění, která jdou nad rámec původně uzavřených smluv.
„Je možné si to představit tak, že se na začátku roku rozhodnu s někým podnikat, on mi dá své podmínky, já si podle nich nastavím byznys plán, a na konci roku mi partner řekne, že mu nevyšel hospodářský výsledek, protože dělal spoustu nepovedených akcí, abych mu doplatil pět procent, a to je třeba těch pět procent, se kterými jsem kalkuloval na obchodě jako se svojí marží, takže třeba celý rok dělám s někým zadarmo,“ vysvětluje.
O vztazích mezi obchodníky a dodavateli mluvila v Odpoledním Radiožurnálu Jitka Hanžlová
Pokud chce výrobce dostat své zboží na regály velkých obchodů, musí podstoupit mechanismy, které silní obchodníci vůči svým dodavatelům používají.
„Na začátku je splnění řady obchodních podmínek, závazky k marketingovým akcím bez ohledu na to, jestli se mi hodí, jestli je chci dělat, nebo nechci, prostě je to povinnost. Jsou to zalistovací poplatky, které nejsou podloženy žádnými dosahovanými objemy prodejů, jsou to zejména závazky k placení zpětných bonusů. Převážná část těchto věcí jsou záležitosti, které jdou absolutně mimo jakékoli dobré mravy a jdou asi i mimo současně platnou legislativu," popisuje Koberna.
Zalistovacím poplatkům se také někdy říká regálovné. Znamená to, že když dodavatel chce, aby jeho zboží obchod prodával, musí za něj zaplatit. Například 50 nebo 100 tisíc korun. Částka se odvíjí i od toho, zda jeho zboží bude v prodejně ve výši očí nebo úplně dole v regálu.
Nejsou jen silní obchodníci, ale i výrobci
Podle Koberny pomáhá vztahy mezi obchodníky a dodavateli narovnat zákon o významné tržní síle, i když to jde pomalu a ztěží. Na druhé straně si obchodníci myslí, že je zákon vykládán příliš jednostranně proti nim a že příliš reguluje trh. Například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka se těší na připravovanou novelu tohoto zákona.
„Novela je trošku střízlivější. Říká, že trh neovládají jenom obchodníci, ale že jsou silní výrobci, a pokud se bude regulovat trh, tak na obou stranách,“ říká. Podle něj své postavení zneužívají i velcí výrobci.
„Silní výrobci vyvíjejí tlak na obchodníky, protože jsou dodavatelé, kteří třeba nejsou silní obratem, ale jsou silní určitou komoditou, ve které jsou jedineční nebo exkluzivní. Odběratel, pokud to chce prodávat, nemá východisko, takže jsou silní dodavatelé, kteří si mohou diktovat podmínky, a také to dělají. Ale pokud je dodavatel rozumný a obchodník chce prodávat, tak vždy vítám to, že se obě strany domluví.“
Jinak přichází řada na antimonopolní úřad. Rozhodnutí o pokutě Kauflandu je prvním větším případem, který úřad za tři roky platnosti zákona o významné tržní síle uzavřel.
„Je to první pravomocné rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta obchodnímu řetězci. Je svým způsobem průlomové, protože u ostatních rozhodnutí, které úřad vydával, se jednalo o přijetí takzvaných závazků. To znamená, že jednotlivé obchodní řetězce se zavázaly, že určité jednání činit nebudou a jsou pod kontrolou úřadu, zda svoje závazky plní, či nikoliv,“ vysvětlil místopředseda ÚOHS Hynek Brom.
V jednání je ještě šest dalších správních řízení.
