Autorka filmu se na královský dvůr 18. století dívá shovívavě. S úsměvem líčí zkostnatělou etiketu a intriky princezen proti neurozené králově oblíbenkyni.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Notaro: Versailles a film Jeanne Du Barry

Film o prostořeké kurtizáně Jeanne du Barry se poněkud vymyká obvyklému líčení královského dvora coby místa zavrženíhodné dekadence. Režisérka Maiwenn vlídně sleduje rodinu krále Ludvíka XV. a korunního prince, příštího krále Ludvíka XVI.

Přínos filmu spočívá v půvabu vyprávění o královských láskách a v detailním zobrazení života společnosti na zámku. Samotný zámek je vlastně hrdinou a duší filmového příběhu.

Jeho sláva vznikla za Ludvíka XIV. v 17. století – tento král se jako dítě dostal ve vzbouřené Paříži do nebezpečí, a proto dal vybudovat svoje sídlo dál od hlavního města, na místě loveckého zámečku ve Versailles.

Vyhledávané místo

Velkolepost zámku a nákladné slavnosti, které se zde odehrávaly, odpovídaly tehdejší absolutní moci francouzského krále. Sláva zámku rázem zašla s revolucí roku 1789, jeho obyvatelé se buď spasili útěkem, nebo byli uvězněni a popraveni, což byl osud i hrdinky filmu Madame du Barry.

Vybavení zámku bylo prodáno v dražbách a zámek zůstal po desítky let opuštěn. Napoleon v něm přespal jen jedinkrát. Zámek se stal symbolem staré Francie, ke kterému se republika stavěla zády.

Pro další monarchy – Napoleona, Ludvíka XVIII., Karla X. a Napoleona III. zámek ve Versailles představoval určité nebezpečí, že se dějiny budou opakovat.

Zámek ve Versailles byl nicméně i nadále významným symbolem. Proto se zde v nádherném zrcadlovém sále dal korunovat na císaře německý král Vilém v roce 1871 poté, co Francie prohrála válku s Pruskem. Dominance Německa a potupa Francie byly o to výraznější.

Tato válečná prohra a ponížení Francie na bojištích a potom ve versailleském zámku je jedním z klíčů k pochopení nekonečného válečného běsnění za první světové války.

Po skončení války, v roce 1919 ve Versailles, ve stejném zrcadlovém sále, kde se dal kdysi korunovat německý král Vilém, byla podepsána Versailleská mírová smlouva.

Ta určovala mezi jiným i značné válečné reparace, které Německo mělo zaplatit vítězným státům Dohody. A protože se lidská povaha nemění, potrestané Německo za 20 let potom rozpoutalo další světovou válku.

Dlouho zanedbávaný zámek byl opraven ve 20. letech díky štědrému daru amerického průmyslníka Rockefellera. Nyní je jedním z nejvyhledávanějších míst ve Francii. Turisté se chtějí podívat nejen do zámku, ale i do zahrad a rozsáhlého parku.

Park silně poškodila vichřice v roce 1999, která polámala 10 tisíc stromů. K obnově alejí listnatých stromů pomohla darem i Česká republika.

K návštěvě zámku i parku je nejvhodnější zimní období, kdy je tu méně turistů. A kdo se do zámku nedostane, tak se může podívat na film Jeanne du Barry, který zámek ve Versailles představuje v celé jeho kráse.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

Klára Notaro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít