Na výstavě o polce a valčíku je k vidění o rukopis skladby Škoda lásky
V rámci výstavního cyklu Monarchie dnes otevřelo České muzeum hudby v Praze expozici s názvem Století valčíku a polky. Návštěvníci se dozvědí nejen podrobnosti o těchto tancích, které vznikly na území Habsburské říše, ale i o dobovém pozadí a společenských vztazích. A budou si moci i zatančit.
„My jsme zvažovali, jak vystavovat tance, ale zjistili jsme, že vlastně valčík a polka procházejí celými dějinami dlouhého devatenáctého století,“ uvedla komisařka výstavy Eva Pavlová.
Výstava se věnuje hudbě, která se hrála, oděvům a botám, v nichž se tančilo, či místům, kde se tančilo, a rozkrývá i společenské pozadí doby, tedy vztahy mezi vznikajícím měšťanstvem.
„Třeba pořádání prvního českého plesu a dalších českých plesů, měšťanských besed, sokolských šibřinek, to byly opravdu společenské události, které formovaly vývoj celé té společnosti,“ řekla Pavlová.
Pozadí vztahů dokládají třeba pozvánky či taneční pořádky, kam se tanečníci dámám zapisovali.
K vidění budou i původní noty. „Ty skladby byly v té době velmi populární a módní, takže se vydávaly tak rychle jako dnes cédéčka, takže nežli skončil masopust, vydavatelé vydávali krásně ilustrované noty s těmi nejmódnějšími valčíky a polkami,“ přiblížila Pavlová.
Výstava nabídne i několik vzácných rukopisů not. „To jsou vzácné autografy Bedřicha Smetany a máme také výjimečnou příležitost představit autograf té nejslavnější, světově nejznámější české polky Škoda lásky od Jaromíra Vejvody,“ podotkla Pavlová.
Návštěvníci se budou moci také podívat na tanec v podání mistrů republiky, nebo si zatančit sami.
„Mohou se naučit tančit na instruktážních videích. A kdyby jim třeba chyběl tanečník, tak naše počítačová kouzla jim ho přičarují, obléknou je do fraku a róby a mohou si u nás zatančit,“ uzavřela Pavlová.
