Předpokládá se, že v příštích dekádách se bude z tajícího arktického permafrostu uvolňovat skleníkový plyn metan. Permafrost však obsahuje také velké množství mikrobů, které dlouhou dobu nečinně odpočívaly ve věčně zmrzlé půdě. Jaký vliv by mělo jejich „roztání“ a návrat do života na klima, zkoumali vědci z kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory. Odebrali vzorku permafrostu z centrální Aljašky a v laboratoři je nechali stát při teplotě 5 stupňů Celsia.

Během prvních dvou dnů se z tajícího permafrostu uvolňovalo velké množství metanu, které však v dalších dnech prudce pokleslo. Důvodem jsou půdní bakterie, které rozmrzly a probudily se k životu. Některé sice metan vyrábějí, ale jiné – takzvané metanotrofní bakterie − jej naopak využívají jako zdroj energie a přeměnují na oxid uhličitý. Metan je silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Pokud se tedy z tajícího permafrostu má uvolňovat nějaký skleníkový plyn, je oxid uhličitý méně špatnou variantou. Otázkou však je, jestli by metanotrofní bakterie dokázaly zkonzumovat množství metanu, které by se uvolnilo při masivnějším tání.

Zdroj: Nature

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít