Přemíra času u počítače může vést k poruše chování a sociální izolaci
Odborníci varují před příliš velkou dobou nad rámec práce a běžné zábavy, kterou lidé tráví u svých počítačů. Pokud tato doba přesáhne 40 hodin týdně, může vést k poruše chování i dalším rizikovým faktorům. A záleží i na věku a životním stylu uživatelů.
Zítra to bude právě deset let, co americký student Mark Zuckerberg a jeho přátelé z Harvardovy univerzity založili internetovou sociální síť Facebook. Původně určenou jen pro univerzitní areál. Dnes je ale na ni napojena už víc než miliarda lidí.
A u nás má odhadem přes čtyři miliony uživatelů, dvě třetiny všech, kdo jsou na internetu. A někteří z nich jsou na této i dalších sociálních sítích vysloveně závislí, upozorňují odborníci.
O práci s počítačem, která se může změnit v závislost a poruchu chování, mluvil Michal Miovský, přednostu Kliniky adiktologie První lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie První lékařské fakulty Univerzity Karlovy nemluví přímo o závislosti na sociálních sítích, ale o poruše chování.
Způsobuje ji neschopnost ovládat nástroj. „Vysedávání u počítače více hodin denně než je zdrávo a současně více, než člověk skutečně potřebuje, kdy z toho má prospěch, nebo zábavu.“
„Podstatě existují dvě kritické hranice, a to je 20 a 40 hodin týdně,“ upozornil Miovský. Pokud někdo nad rámec své práce a běžné zábavy vysedává u PC více než 40 hodin týdně, mohou u něho odborníci pomalu vysledovat další rizikové znaky.
„A zase z druhé strany pod 20 hodin je procento malé. To znamená, je tam jakýsi prostor mezi 20 a 40 hodinami týdně, kdy to není možné jednoznačně říci, ale současně jsou to právě tyto dvě hranice, které velmi výrazně diferencují rizikovou populaci, poznamenal Michal Miovský.
Riziko ovlivňuje věk a životní styl
Současně zdůraznil, že riziko je závislé i na stáří a návycích uživatele internetu.
„Záleží výrazně na věku a životním stylu konkrétního člověka,“ upozornil Miovský a poukázal přitom zejména na děti. „Čím jsou děti mladší a tráví u počítače obrovské množství času, tak se objevují i doprovodné problémy.“
Ty navíc stupňuje případná absence pohybu a konzumace vysoce kalorických jídel.
„V dlouhodobém horizontu nacházíme i dlouhodobé účinky: vysokou podrážděnost, riziko sociálního stažení, to znamená, že děti začínají trávit více času než s otatními lidmi včetně svých nejbližších kamarádů.“
Miovský také uvedl, že v denním hraní online her u dětí ve věku 12 až 18 let se Česká republika téměř blíží 40 procentům. „Což je obrovské číslo a současně je to více než v mnoha jiných zemích.“
