Život na Krymu se nezastavil ani po ruské invazi. Obyčejné lidi trápí každodenní starosti, hlavně nedostatek peněz. Přesto především etničtí Rusové věří, že se jim bez vlády v Kyjevě povede lépe. Zejména důchodci v souvislosti s ruskou okupací nostalgicky vzpomínají na ‘zlaté socialistické časy‘.

4:23 5. března 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tři důchodci, dva muži a jedna žena, se před sochou Vladimíra Iljiče Lenina v centru Simferopolu dohadují, kolik musí měsíčně platit za nájem a za služby. Jeden z nich dotčeně říká, že dostává důchod tisíc hřiven, tedy asi dva tisíce korun, a z toho celou polovinu vydá za elektřinu, vodu a odpad.

Paní, jak podotýká, alespoň bydlí ve státním bytě, i díky tomu jí prý zůstane aspoň něco na jídlo. Na jejich rozhovor symbolicky dohlíží na Krymu stále legendární sovětský vůdce, po kterém jsou mimochodem v Simferopolu dodnes pojmenovány dvě ulice.

Po široké hlavní třídě se prohánějí staré moskviče, žigulíky i volhy, občas se ale mezi nimi prosmýknou i luxusní vozy západních značek. Na protější zastávce čekají na některý z trolejbusů lidé mířící do zaměstnání nebo do školy.

Fronty se tvoří i u stánků s novinami, kterým dominuje jedno téma: ruská ochrana svobody obyvatel Krymu. Zejména ti starší pak budoucnost vidí v minulosti:

„Chruščov všechno vybudoval, za něho bylo všechno bezplatné, školy, nemocnice. Teď se nám však žije špatně, s Janukovyčem i bez něho,“ překřikují se jeden přes druhého. Byl to přitom právě Chruščov, který před 60 lety daroval Krym Ukrajině, respektive tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít