Do ulic Paříže smí jen auta s lichou registrační značkou. Kvůli smogu
Francouzská vláda výrazně omezila provoz aut v Paříži a okolí. Kvůli smogu dnes na silnice mohou vyjet pouze auta s lichou poznávací značkou. Zásah vlády, kterým bojuje proti silnému znečištění ovzduší, ale není mezi lidmi příliš populární.
Pokuta, kterou dostanou řidiči za nerespektování tohoto nařízení, je 22 eur na místě a 36 eur, pokud pokutu zaplatí do tří dnů. Při opakovaném porušování vyhlášky se finanční postih výrazně zvyšuje. Mnozí řidiči se přesto rozhodli nařízení nerespektovat.
„Patnáct let jsem nejel veřejnou dopravou a nepojedu ani tentokrát, raději budu riskovat pokutu,“ říká mladík z předměstí Paříže.
O omezení dopravy v Paříži kvůli smogu natáčel zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd
Šedesátiletý právník z východu pařížské metropole má alternativu. „Na autě mám značku končící na sudé číslo, na motocyklu zase na liché, takže si s tímto zákazem poradím,“ dodává.
„Je to naprosto hloupé rozhodnutí, já ho ignoruji. Musím se do města nějak dostat a vozím tam i materiál pro práci, proto nemohu jet veřejnou dopravou,“ tvrdí instalatér Michelle.
„Vláda nám nenabízí jinou možnost, protože veřejná doprava je obrovský chaos,“ říká čtyřicetiletý Patrik, který dlouhá léta v Paříži žil, ale nakonec se přestěhoval na předměstí.
Auta se sudou poznávací značkou přes zákaz z ulic Paříže dnes nezmizela. Povolení mají jen sanitky, hasiči, policie, ale třeba i novináři.
Podobné opatření bylo přijato v říjnu 1997 a setkalo se s negativní reakcí veřejnosti.
Nezabrala ani veřejná doprava zdarma
O víkendu měla situaci v Paříži zlepšit veřejná doprava zdarma. Bezplatně bylo možné si půjčit i kolo nebo elektromobil. Přesto ale auta z ulic francouzské metropole nezmizela.
„Za normálních okolností je Eiffelovka vidět zcela zřetelně, teď se ztrácí v jakémsi žlutém oparu. Přestože je jasno, tak všechny domy, které jsou ve větší vzdálenosti, jsou v jakési mlze,“ popisuje situaci zpravodaj Českého rozhlasu.
Podle měření bylo tento čtvrtek ovzduší v Paříži srovnatelné s Pekingem, který je považován za město s nejhorší kvalitou ovzduší na světě.
„Teď je to poprvé, kdy se o tom alespoň mluví, lidé jsou kvůli znečištění unavenější, nemocní. Teď opravdu vidíme, co dýcháme,“ říká učitelka z pařížského předměstí.
V Praze nízkoemisní zóny
Taková opatření jsou podle pražského primátora Tomáše Hudečka chápána jako poslední záchranná opatření, která se dají udělat v rámci kvality životního prostředí, když smogová situace nastane:
„Myslím si, že situace v takových desetimilionových městech špatná je. Já sám jsem byl i v Pekingu a vůbec v takovou chvíli nevidíte slunce. Jednorázově to zabrat může, druhá věc ale je, jestli město dělá dlouhodobě aktivní politiku, aby se to nestávalo.“
Praha zažila vyhlášení smogové situace naposledy v roce 1997. Na příjezdových komunikacích byla odkláněna tranzitní doprava. Vedení města zvažuje zavedení nízkoemisních zón.
„Jejich zavedení umožňuje a podporuje co nejvíce oddálit nebo umenšit pravděpodobnost vzniku smogové situace. Na druhou stranu reflektuje kvalitu vozového parku, která se v našem městě mírně zvedá. Jestli to bude do konce roku, to bych byl velmi skeptický,“ odhaduje Hudeček.