Konzervativní Tea Party slaví 5 let. Republikánům 'čajový dýchánek' nevoní
Je mu sice jen pět let, přesto ale zkušeně proplouvá vodami americké politické scény. Hnutí Tea Party, které před půl rokem výrazně přispělo k nucené odstávce americké vlády, se chystá na primárky před důležitými podzimními volbami do Kongresu. Radikální křídlo republikánských voličů během své existence posbíralo řadu přívlastků: konzervativní, libertariánské i populistické.
Je podvečer a v kostele U Kovboje v arizonském městečku Sedona se scházejí místní příznivci Tea Party.
Vnitřek svatostánku působí spíš jako kulturní dům či knihovna. Na zdi jsou malby prvních arizonských osadníků. To, že se shromáždění odehrává v kostele, připomíná jen tepaný kříž se siluetami tří kovbojů.
Několik desítek lidí, převážně opálených, úspěšně vyhlížejících mužů důchodového věku a také několika dam v kostýmcích, usedá kolem kulatých stolů a naslouchá řečníkům.
Kdo jsou příznivci Tea Party a jaké jsou jejich cíle a požadavky, zjišťovala v jedné z arizonských základen hnutí zpravodajka ČRo v USA Lenka Kabrhelová
Vysoká míra zadlužení, deficit státního rozpočtu, utrácení peněz daňových poplatníků, výše daní - to jsou výhrady, které z pódia znějí nejčastěji směrem k publiku, které zjevně nedůvěřuje politikům, vládě ani klasickým médiím.
„Tea Party je často vykreslovaná jako bělošské a dokonce rasistické hnutí, to ale vůbec není pravda,“ tvrdí Richard Mihalik, prezident místního uskupení Tea Party ze zhruba 150 kilometrů vzdáleného Flagstaffu.
„Naším hlavním problémem je, že většina příznivců jsou starší lidé. Snažíme se proto oslovit i mladší ročníky a vysvětlit jim, o co nám jde. Kohokoli se tu dnes zeptáte, řekne vám, že je tu kvůli svým vnoučatům a pravnoučatům. To, co se děje dnes, ovlivní finančně jejich budoucnost, proto cítíme potřebu se ozvat a říct nahlas ne,“ vysvětluje pan Mihalik, který se hlásí ke svým středoevropským kořenům.
S ostatními se shodne v odmítání systému zdanění, Obamovy zdravotní reformy, obavách z - jak tvrdí - rostoucích výdajů na sociální dávky a nabobtnávání státní administrativy.
Minimální stát, daně i dluhy
Hnutí Tea Party se už od svého vzniku v roce 2009 profiluje jako volné politické uskupení, kterému jde především o ekonomické svobody. V Sedoně, městečku vzdáleném tisíce kilometrů od ruchu a politických intrik Washingtonu, mnozí zdůrazňují i tradiční konzervativní hodnoty.
V malebných kulisách dnešního turistického střediska, jehož rudá pískovcová skaliska se stala dějištěm desítek westernových filmů, se mnozí aktivně hlásí k odkazu pionýrů Divokého Západu.
„Naše vláda si postupně přetváří ústavu ke svým potřebám, lidé by se měli dozvědět víc o původním záměru otců zakladatelů, kteří ustavili vládní instituce a vytyčili jim konkrétní povinnosti. Šlo jim o to, aby mimo ně stát neměl žádnou pravomoc a nezasahoval lidem do života. Dnes je to úplně naopak - vláda si dělá, co chce, pakliže jí to ústava vyloženě nezakazuje,“ říká Richard Mihalik.
Jeho hlavním požadavkem je, aby se stát nemíchal do lokálních záležitostí, méně reguloval, spotřebovával méně peněz daňových poplatníků a dál se nezadlužoval.
'Rudý' Obama
O obavách z Washingtonu, který se podle kritiků „utrhl ze řetězu“, mluví hned několik účastníků diskusního večera, mezi nimi důchodkyně Susan Radová. Mnozí jdou ale mnohem dál - vládu prezidenta Baracka Obamy obviňují ze zavádění socialismu, nebo dokonce komunismu. Jiní používají ještě extrémnější přirovnání - k hitlerovskému Německu - a varují před národní katastrofou.
Hlasitá kritika a hluboce zakořeněná nedůvěra k politice jako takové, přestože dnes už i Tea Party má své stoupence v Kongresu a o zvolení dalších usiluje, jsou společným jmenovatelem, na kterém se tu shodne drtivá většina účastníků.
Politologové si nejsou zcela jistí tím, jak silná vlastně současná Tea Party je. Shodně ale podotýkají, že vrásky může hnutí paradoxně způsobit spřízněné Republikánské straně.
Její kandidáti totiž v mnoha tradičních státech ztrácejí právě na úkor arci-konzervativních stoupenců čajových dýchánků. Ti jsou ale nepřijatelní pro řadu umírněnějších republikánských voličů, bez kterých se strana vyzývající Baracka Obamu na souboj dlouhodobě neobejde.