V Ostravě se množí žádosti na vznik ubytoven. I z historických domů v centru města
Tlak soukromých majitelů domů na vznik ubytoven pro sociálně slabé v Ostravě neustává. Několik žádostí o změnu užívání bytových nebo nebytových prostor na ubytovny v poslední době vyřizovala i radnice centrálního městského obvodu. Majitelé historických domů v centru prý nechtějí mít prázdné výklady ani byty, proto shání jakékoliv nájemce.
O změnu užívání bytů na ubytovnu požádal radnici například i majitel historického domu v centru Ostravy na ulici na Hradbách. Zatím ale neuspěl.
„Rada k tomu vydává jednoznačně nesouhlasná stanoviska. Není určitě žádoucí, aby zde vznikala takováto zařízení,“ říká místostarostka centrálního ostravského obvodu Petra Bernfeldová z Hnutí Ostravak.
Tlak soukromých majitelů domů na vznik ubytoven pro sociálně slabé v Ostravě neustává. O téma se zajímala redaktorka Iva Havlíčková
Jenže v centru Ostravy je řada volných domů, která se majitelům už léta nedaří obsadit. „Byty jsou obrovské a lidi na to dneska peníze nemají. Ostrava je totálně mrtvá. Všude máte jen pronájmy,“ vysvětluje majitel domu Ctirad Šico.
Není přitom jediný, který chce provozovat ubytovnu. V centrálním městském obvodě už jich ale funguje nejméně deset, a to je podle místostarostky Bernfeldové víc než dost.
„Jsou to opravdu ty, které jsou stavebně určené jako ubytovny. Ale je plno objektů, které takto nejsou schválené. A to jsou právě ty případy, kdy si to chtějí majitelé dát do souladu,“ vysvětluje.
Obavy z přílivu sociálně slabých a vzniku nových ubytoven mají i v dalších částech Ostravy. Třeba ve Vítkovicích. „Jsou nepřizpůsobiví, máme tady hluk a tak různě,“ říká domovník 12patrového panelového domu nedaleko nádraží ve Vítkovicích.
Právě tady začal jeho soukromý majitel poslední dobou stěhovat nové nájemníky. A starostovi Petru Dlabalovi z ČSSD se už na stole množí stížnosti.
„Soukromník tam má stávající nájemníky, kteří ovšem pokud mohou, tak utíkají jinam. A ti lidé, co se tam stěhují, to je taková sorta nezvládnutelných,“ potvrzuje.
Podle starosty se musí změnit systém přidělování příspěvků na bydlení. A musí se také nastavit jasná pravidla.
„Jestli má byt velikost 20 metrů čtverečních, můžou tam být hlášeny k trvalému bydlení maximálně dvě nebo tři osoby. Ale musí být nastaveny nějaké limity, aby se nemohlo stát, že na jednu garsonku je přihlášeno k trvalému pobytu třeba 15 lidí,“ upozorňuje s tím, že i s takovými případy se setkávají.