Separatisté v Doněcku vyhlásili nezávislost a požádali Rusko o pomoc
Shromáždění proruských demonstrantů vyhlásilo na východě Ukrajiny nezávislou 'Doněckou republiku'. Aktivisté předtím obsadili budovu místní oblastní správy. Ruského prezidenta Vladimira Putina okamžitě požádali o vojenskou pomoc. Ukrajinský premiér slíbil použít protiteroristické metody.
Na špatně ozvučeném prostranství před budovou správy Doněcké oblasti se shromáždilo několik tisíc lidí.
Vůdci proruských aktivistů zrušili oblastní parlament, jeho poslancům odebrali mandáty a prohlásili mítink za národní sovět. Hned poté oznámili vznik nezávislé Doněcké republiky.
O vyhlášení nezávisloti v Doněcku mluvil z Moskvy zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
Ceremoniál doprovodili sovětskou hymnou, internacionálou a vyvěšením ruských vlajek. Proruští separatisté vzápětí požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby vyslal armádu na jejich ochranu, protože se obávají zásahu ukrajinských sil. Do 11. května chtějí vyhlásit referendum o připojení k Rusku.
V centru Doněcku rostou barikády a aktivisté přinášejí pneumatiky. Připravují se na zásah policie. Ten by pro Rusko mohl být důvodem k vojenské akci. Jak upozornil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, ruská armáda se od hranic s Ukrajinou nestáhla.
Ruští vojáci zastřelili na Krymu ukrajinského důstojníka
Číst článek
Jaceňuk do Doněcku okamžitě vyslal své zástupce – šéfy silových resortů. Ukrajina také požádala Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které právě zasedá, aby se začalo situací bezodkladně zabývat.
„Proti těm, kteří vzali do rukou zbraně, použijeme protiteroristické metody. A posílíme také ochranu naší východní hranice,“ řekl prozatímní ukrajinský prezident Olexandr Turčynov.
„Mají pravdu ti, kdo říkají, že Ukrajina již je ve válce. Byť se v té válce ještě příliš nestřílí,“ říká ukrajinista z Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda.
Zítra by měl ukrajinský parlament projednat zákony o zvýšení trestů za separatismus.
Stoupenců separace východních regionů Ukrajiny je podle Svobody naprosté minimum. Víc je zastánců federálního uspořádání, převládají ale stoupenci jednoty Ukrajiny.
Rusko na žádost o intervenci zatím nijak nereagovalo. „Z ruského pohledu je to jisté dilema,“ říká tamní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
„Po té krymské operaci je Rusko už trošku i finančně vyčerpané, navíc není jasné, jestli by to z mezinárodně politického hlediska nebyla opravdová katastrofa - nejenom pro Ukrajinu, ale i pro Rusko.“
O situaci Ukrajiny mluvil ve vysílání Českého rozhlasu ukrajinista z Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda
Východní Ukrajina je průmyslově vyspělý region s vojenskými podniky, v nichž se vyrábějí rakety, lodě a další vojenská zařízení. S Ruskem hodně spolupracovaly a Moskva by o ně určitě měla zájem.
„Nedovedu si představit, že by se ruská vojska osmělila až do Kyjeva. Předpokládám, že nějaké zbytky realismu Vladimiru Putinovi zůstaly,“ doplnil Svoboda s tím, že zároveň se ale Putin nejspíš nespokojí jen s Krymem.
