Situaci na Ukrajině sledují s napětím i v Pobaltí. V Estonsku tvoří Rusové čtvrtinu populace
Pobaltské země sledují vývoj na Ukrajině s velkým napětím. Zejména kvůli početné ruské menšině, která v těchto postsovětských republikách žije. Například v Estonsku tvoří Rusové až čtvrtinu celkové populace. Před volbami do Evropského parlamentu bude postavení Rusů v Estonsku jedním ze zásadních témat kampaně.
V pravoslavném chrámu v centru Tallinu je slyšet výhradně jen ruštinu. Oba národy, Estonce a Rusy, ale nerozděluje jen náboženství.
„Existuje mezi námi nedůvěra, která má kořeny v minulosti. Estonci bohužel všechno zlé ze sovětských časů automaticky přenášejí na dnešní Rusy žijící v Estonsku,“ říká paní Larisa Neščadimová.
Mají se pobaltské státy bát vlastní ruské menšiny? Toho, že bude chtít Moskva chránit své krajany? V Tallinu natáčel zpravodaj ČRo Petr Vavrouška.
Poslanec parlamentu Marko Mikhelson to ale nevidí tak černě. „Myslím si, že problém ruské menšiny v Estonsku není tak vyhrocený, jak se může zdát. Po rozpadu Sovětského svazu bylo obtížné integrovat rusky mluvící obyvatele, ale časem se to zlepšuje,“ tvrdí politik.
Každý Rus žijící v Estonsku, který chce získat estonské občanství, mít i právo volit a pracovat třeba ve státní správě, musí úspěšně složit zkoušku z estonského jazyka, estonské ústavy a dalších základních zákonů. Ruské menšině v Estonsku se zdají tato opatření diskriminující.
„Jakmile jsem skončil kurz estonského jazyka, začal jsem vše estonské nenávidět. Je to pro mě tabu a už nikdy v životě estonsky mluvit nebudu,“ říká podnikatel Pjotr Puškarný.
Jeho slova potvrzuje i Aleksej Semjonov, šéf centra na ochranu práv menšin. „Znalost estonského jazyka se u řady Rusů zlepšila. Ale kvůli tomu vznikl zvláštní paradox. Čím lépe lidé umí estonsky, tím negativněji vnímají estonskou společnost. Najednou si totiž můžou přečíst, co se o Rusech píše v médiích, na internetu," všímá si sociolog.
Žijeme vedle sebe paralelně
„Žijeme vedle sebe zcela paralelně. Snažíme se co nejméně potkávat, sbližovat. Rozdělení mezi námi funguje od narození až do smrti, ve školce, škole i v práci,“ říká s hořkostí Pjotr.
Vzájemný respekt Estonců a Rusů se v malé pobaltské zemi hledá jen obtížně. Přelomovým momentem ale může být nedávné jmenování nového ministra školství. Stal se jim totiž poprvé v estonské historii politik s ruskými kořeny. Teprve 28letý Jevgenij Ossinovski.
„Na jednu stranu je to symbolicky důležité pro estonskou společnost. Já už delší dobu tvrdím, že v nejvyšších patrech naší politické scény mají být ruskojazyční lidé,“ míní čerstvý ministr.
„Ale na druhou stranu bych nepřeceňoval tento aspekt. Každý Estonec má šanci uspět bez ohledu na jeho národnostní kořeny,“ myslí si politik.
‘Scénář podobný Krymu nám nehrozí‘
Postavení ruské menšiny v Estonsku se opět začalo řešit po událostech na Krymu, na Ukrajině. Evropa se obává, jestli si Moskva nedělá zálusk i na pobaltské země.
„Rusko se nevměšuje do záležitostí jiného státu jen tak. Musí v tom mít nějaký geopolitický zájem, motiv. A ten tady v Estonsku momentálně nemá," říká Aleksej Semjonov.
Člen estonské vlády Jevgenij Ossinovski upozorňuje, že nezná jediného člověka v Estonsku, který by chtěl raději žít v Rusku.
„Myslím si, že podobný scénář Krymu nebo Ukrajině nám nehrozí. Estonsko je členem NATO, Evropské unie a to nám garantuje bezpečnost. Ruskojazyčná menšina rozhodně nechce hrotit situaci v Estonsku," dodává ministr školství.
