Velvyslancem v Izraeli by se měl stát nynější šéf české rozvědky Ivo Schwarz
Novým velvyslancem v Izraeli by měl být Ivo Schwarz. Padesátiletý muž ze západu Čech, který je v současnosti ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace. O tom, že by se měl šéf české rozvědky přesunout do diplomacie, píšou Lidové noviny.
V Česku působí Vojenské zpravodajství, kontrarozvědka BIS a situaci mimo Českou republiku sleduje rozvědka ÚZSI, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace, to je v podstatě něco jako třeba americká CIA.
Právě šéf ÚZSI by se nyní měl přesunout do diplomacie. Takové přestupy nejsou zcela běžné, ale občas se to stává a to v obou směrech.
„Děje se to pouze v případě, že se jedná o zpravodajce té vnější služby rozvědky, protože tam skutečně dochází k tomu, že ta problematika je téměř stejná,“ říká někdejší šéf ÚZSI a dnes senátor František Bublan z klubu ČSSD.
ÚZSI sbírá informace v zahraničí
V této souvislosti se nabízí otázka, co jiného člověk, který pracuje u tajné služby, může jít dělat. Tito lidé znají utajované skutečnosti, a tak až na výjimky nedostávají ani výpovědi.
„Pokud byste ty informace použil, dopouštíte se trestného činu. Vyhodit se člověk pochopitelně dá, na druhou stranu je pravda, že to není úplně standardní,“ připouští bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák.
Co přesně ÚZSI dělá, je tajné. Sbírá však v zahraničí informace, které potřebuje o dění v jiných zemích vláda nebo prezident. Na jejich základě pak třeba ministerstvo zahraničních věcí může vydat doporučení občanům, aby do některých oblastí raději necestovali.
O zahraniční rozvědce se u nás mluví zřídka, na rozdíl od vnitřní bezpečnostní služby BIS. O té slýcháme častěji, byť také pracuje v utajení. Ale její činnost se týká kauz, které se objevují přímo v České republice.
Zahraniční politika se téměř nemění
Díky tomu, že ÚZSI pracuje v zahraničí, je podle Karla Randáka méně náchylná na politické zneužívání.
„Česká zahraniční politika je v podstatě pořád stejná. Jsou tam jen takové malé nuance. Něco jiného je pochopitelně politické zneužívání,“ vysvětluje Randák a dodává:
„Daleko víc hrozí u Bezpečnostní informační služby, protože politici mají tendenci získávat informace na své politické oponenty a těmi disponuje právě BIS. Rozvědka pracuje v zahraničí, ta nemá s prostředím v České republice v podstatě nic společného.“
