Ostatky svatého Vojtěcha se při slavnostní mši přemístí do nového relikviáře
Ostatky svatého Vojtěcha se přemístí do nového relikviáře. A to během podvečerní mše, kterou ve svatovítské katedrále na pražském Hradě odslouží pražský arcibiskup Dominik Duka. Svatý Vojtěch patří k nejvýznamnějším českým světcům, po mučednické smrti se těší hluboké úctě i v dalších evropských zemích.
Biskupa Vojtěcha zavraždili podle legendy Prusové na konci 10. století. Při misijní cestě měl bez povolení navštívit jejich posvátná místa.
Po smrti jeho ostatky putovaly Evropou, nejprve skončily v katedrále v polském Hnězdně. Krátce po Vojtěchově svatořečení pak část z nich údajně odvezl císař Ota III. do Říma. Do Čech se podle historičky Marie Bláhové hlavní část ostatků vrátila až v roce 1039.
Ostatky svatého Vojtěcha se při slavnostní mši přemístí do nového relikviáře. Podrobnosti od Evy Rajlichové
„Kníže Břetislav I. podnikl válečnou výpravu do Polska, v arcibiskupském chrámu v Hnězdně vyzvedl ostatky svatého Vojtěcha, svatého Radima a v dalším kostele ještě ostatky pěti svatých bratří a převezl všechny tyto ostatky do Prahy. Vojtěchovy ostatky byly uloženy na Pražském hradě,“ vysvětluje historička.
V žádné z kronik ale není zmínka, o jaké ostatky přesně šlo. „Kníže Spytihněv I. později na místě staré Václavovy rotundy založil novou baziliku a dal ji zasvětit společně svatému Vítu, prvnímu patronovi kostela, svatému Václavovi jako druhému patronovi a teď ještě svatému Vojtěchovi,“ připomíná Marie Bláhová vznik jedné z dominant Pražského hradu.
Záhada dvou lebek
Vědecky zkoumal ostatky světce v 70. letech minulého století antoropolog Emanuel Vlček se svým týmem. Pozornost věnovali hlavně lebkám. Objevily se totiž dvě, které měly Vojtěchovi patřit. Jednou se chlubil svatovítský poklad v Praze, druhou uchovával kostel v Cáchách. I díky mučednické smrti se totiž svatý Vojtěch dočkal hluboké úcty nejen v tuzemsku, ale i Polsku nebo Maďarsku.
„Význam Vojtěcha je v tom, že přesáhl hranice přemyslovského knížectví. Stal se vlastně evropskou osobností, pohyboval se na dvoře císaře, měl kontakty s tehdejšími vzdělanci,“ doplňuje Ladislav Jouza z Regionálního muzea v Kolíně.
Záhadu dvou lebek se povedlo rozluštit až porovnáním krevních skupin. Zjistilo se, že pravá je s určitostí pražská lebka. Podle zjištění antropologů zemřel biskup Vojtěch asi ve 47 letech, byl středně vysoký, drobnější postavy. Měl dlouhou hlavu s nižším obličejem a středně vysokým nosem a podle všeho nosil plnovous.
