Ostatky svatého Vojtěcha se při slavnostní mši přemístí do nového relikviáře

Ostatky svatého Vojtěcha se přemístí do nového relikviáře. A to během podvečerní mše, kterou ve svatovítské katedrále na pražském Hradě odslouží pražský arcibiskup Dominik Duka. Svatý Vojtěch patří k nejvýznamnějším českým světcům, po mučednické smrti se těší hluboké úctě i v dalších evropských zemích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bohoslužba Českého rozhlasu v chrámu sv.Víta | Foto: Filip Jandourek

Biskupa Vojtěcha zavraždili podle legendy Prusové na konci 10. století. Při misijní cestě měl bez povolení navštívit jejich posvátná místa.

Po smrti jeho ostatky putovaly Evropou, nejprve skončily v katedrále v polském Hnězdně. Krátce po Vojtěchově svatořečení pak část z nich údajně odvezl císař Ota III. do Říma. Do Čech se podle historičky Marie Bláhové hlavní část ostatků vrátila až v roce 1039.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ostatky svatého Vojtěcha se při slavnostní mši přemístí do nového relikviáře. Podrobnosti od Evy Rajlichové

„Kníže Břetislav I. podnikl válečnou výpravu do Polska, v arcibiskupském chrámu v Hnězdně vyzvedl ostatky svatého Vojtěcha, svatého Radima a v dalším kostele ještě ostatky pěti svatých bratří a převezl všechny tyto ostatky do Prahy. Vojtěchovy ostatky byly uloženy na Pražském hradě,“ vysvětluje historička.

V žádné z kronik ale není zmínka, o jaké ostatky přesně šlo. „Kníže Spytihněv I. později na místě staré Václavovy rotundy založil novou baziliku a dal ji zasvětit společně svatému Vítu, prvnímu patronovi kostela, svatému Václavovi jako druhému patronovi a teď ještě svatému Vojtěchovi,“ připomíná Marie Bláhová vznik jedné z dominant Pražského hradu.

Záhada dvou lebek

Vědecky zkoumal ostatky světce v 70. letech minulého století antoropolog Emanuel Vlček se svým týmem. Pozornost věnovali hlavně lebkám. Objevily se totiž dvě, které měly Vojtěchovi patřit. Jednou se chlubil svatovítský poklad v Praze, druhou uchovával kostel v Cáchách. I díky mučednické smrti se totiž svatý Vojtěch dočkal hluboké úcty nejen v tuzemsku, ale i Polsku nebo Maďarsku.

„Význam Vojtěcha je v tom, že přesáhl hranice přemyslovského knížectví. Stal se vlastně evropskou osobností, pohyboval se na dvoře císaře, měl kontakty s tehdejšími vzdělanci,“ doplňuje Ladislav Jouza z Regionálního muzea v Kolíně.

Záhadu dvou lebek se povedlo rozluštit až porovnáním krevních skupin. Zjistilo se, že pravá je s určitostí pražská lebka. Podle zjištění antropologů zemřel biskup Vojtěch asi ve 47 letech, byl středně vysoký, drobnější postavy. Měl dlouhou hlavu s nižším obličejem a středně vysokým nosem a podle všeho nosil plnovous.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme