Nizozemci jsou pro hlubší integraci společného trhu EU, státy by si ale měly držet svou identitu

Většina lidí si při vyslovení názvu Nizozemsko vybaví tulipány, větrné mlýny nebo kola. Málokdo si ho ale spojí s tisíci kamiony, které denně odvážejí a přivážejí zboží do největšího evropského přístavu v Rotterdamu. Nizozemsko totiž žije z obchodu. I proto si jeho obyvatelé myslí, že největším lákadlem EU je společný vnitřní trh. Nizozemci půjdou jako první volit poslance Evropského parlamentu. Už ve čtvrtek 22. května.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rotterdam | Foto: Ondřej Jánoška

„Nizozemsko je v rámci Evropské unie snad nejvíce závislou zemí na mezinárodním obchodu. Mnoho příjmů pochází přímo z obchodu s evropskými zeměmi,“ vysvětluje student Sjors, proč si myslí, že je společný trh největším přínosem Evropské unie.

V kavárně poblíž univerzity sedí společně se svým kamarádem Cristofem. „Až dostuduju, můžu hledat práci na trhu pro zhruba 500 milionů lidí. Nebude mě limitovat moje země, která je supermalá. Můžu pracovat kdekoliv,“ dodává další argumenty Cristof.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vidí Nizozemci směr, kterým se Evropská unie ubírá? Zjišťovala redaktorka Sylvie Třeslínová

Není to ale pouze názor mladé generace. V Nizozemsku vnímají vnitřní trh jako největší výhodu všichni.

„Společná měna, společný trh a svobodné cestování bez pasů, to jsou hlavní výhody. Nechci se stát ale členem Spojených států evropských. Líbí se mi, že evropské země žijí v míru, což byla také původní myšlenka, a to mi bohatě stačí,“ říká důchodce Marien.

Myšlenka Evropské unie coby superstát se nelíbí ani mnoha dalším Nizozemcům. Podle nizozemské agentury peil.nl si téměř 60 procent Nizozemců myslí, že se Unie ubírá špatným směrem a nedokáže dostatečně zastávat zájmy jejich země.

Dvě třetiny z dotazovaných by chtěli o případném dalším přesunu pravomocí do Bruselu rozhodovat v referendu. „Nizozemci už nehodnotí evropskou integraci pouze kladně. Ty dny jsou dávno pryč. Dnes už o evropské politice diskutujeme, a to celkem vášnivě,“ říká politolog Adriaan Schout z prestižního institutu Clingendael.

„Ale byla by chyba říkat o lidech, kteří chtějí nižší evropský rozpočet, že jsou protievropští. Když chcete, aby mělo Nizozemsko nižší rozpočet, taky přece nejste proti Nizozemsku,“ vysvětluje Schout.

Dodává, že Nizozemci jsou pro hlubší integraci společného trhu, ale opatrnější jsou už v otázkách sjednocování v ostatních oblastech.

„Nizozemská vláda spustila takzvaný test subsidiarity v Eu. Chce, aby se manévrovací prostor pro národní vlády zvětšil. Už žádná přímá centralizace a další regulace ze strany Unie, která diktuje, co by měly jednotlivé státy dělat. Snahou vlády je jasně ukázat, že chceme pouze vnitřní trh a schvalování pouze takových regulací, které jsou pro jeho fungování nutné,“ popisuje pozici země Schout.

Subsidiarita ale znamená pouze to, že se má o každé věci rozhodovat na té úrovni, která je k tomu nejvhodnější. Nizozemsko tedy nechce zpět většinu kompetencí tak, jako například Velká Británie. Chce ale zjistit, o kterých věcech je lepší rozhodovat na úrovni států.

Například o tom, jak dlouhá má být mateřská dovolená. To vše ale jako součást Evropské unie. Ostatně z výsledků Eurobarometru vychází, že většina Nizozemců členství v Evropské unii i přes všechny její chyby podporuje.

Silvie Třeslínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme