Pražské ulice zaplnili maratonci, nejrychlejším Čechem byl Petr Pechek
Tradičně a symbolicky za zvuků symfonické básně Vltava se na trať Pražského maratónu vyvalila řeka vytrvalců. Stavidlem startovní brány jich proteklo na 10 000.
Mnohem podstatnější je ale pro závod čas, který zaběhl vítěz. Tím se stal po 2:08:07 Keňan Patrick Terer. Zajímavé je to, že vlastně jen splnil předsevzetí, se kterým do Prahy přiletěl.
„Jsem velmi šťastný, protože jsem tenhle závod vyhrál. Už loni jsem říkal manažerce, že se sem vrátím a pokusím se vyhrát. I kdyby tady někdo měl běžet 2:01. Dělal jsem pro to maximum, zlepšil se i na půlmaratónu a teď jsem v Praze dokázal vyhrát.“
Ve finiši jsem se vydal ze všech sil, říkal v cíli vyčerpaný mistr Česka Petr Pechek
Mimochodem, tou manažerkou je Jana Moberly a kdyby měl Terer čelit času 2:01, musel by o dvě minuty vylepšit světový rekord na této trati.
Až tak velké bylo jeho odhodlání, s jakým si běžel pro vítězství. A vlastně i srovnatelné s úsilím, které dal do finiše mistr Česka Petr Pechek. Ten se za cílem sesunul vyčerpaný na dlažbu Staroměstského náměstí.
„Ve finiši jsem se vydal ze všech sil, no,“ říkal úplně vyčerpaný Pechek.
Přesto byl jeho čas 2:21:41, pomalejší, než by si přál. Mohl za to hlavně silný vítr, který foukal podél Vltavy, u které se většinou běží. Ale základ pro kvalitní čas je pořádný trénink.
Vladimír Aster měl vcelku dobré zdůvodnění, proč nedal běhu v keckách dost. Soustředil se na lyžařský Vasaloppet, takže teď za cílem mohl srovnávat chvíle po absolvování těchto dvou odlišných běhů.
Pražský maraton vyhrál Keňan Terer, za rekordem zaostal
Číst článek
„Je to euforie. Člověk je šťastný, že to dal, že to dokázal. Dneska se mi zdá, že Pražský maratón je těžší než Vasův běh, který je 90 kilometrů skoro z kopce, když to přeženu. Tam je převýšení 200 metrů, že jo,“ říkal spokojený Aster.
V záplavě běžců se ale rozhodně neztrácely ženy. Podle vlaječek na číslech se obvykle dalo poznat, odkud jsou. Ne tak u Megan, která přiletěla do Prahy z Chicaga.
„Běžela jsem tenhle závod proto, abych podpořila kamarádku doma ve Státech, která je už dlouho zraněná. Rozhodla jsem se na poslední chvíli a moc jsem netrénovala. Kromě posledních dvou týdnů jsem na to ani netrénovala. Potěšilo mě, že jsem si při druhém maratónu zlepšila osobák o 15 minut. Jsem prostě šťastná,“ shrnula Megan pocity asi všech maratonců, kteří doběhli do cíle.
