Povinnost platit daň z darů komplikuje život krajským a obecním muzeím. Chtějí výjimku
Velkou část muzejních sbírek v České republice tvoří dary. Nový občanský zákoník však nepřímo nutí muzea další nabídky od dárců odmítat – prodražily by se jim. Od letoška pro krajská a obecní muzea platí nařízení, že dar musí ohodnotit znalec – jehož práce něco stojí – a také je nutné odvést daň. Situací se zabývá ministerstvo kultury.
Jistý způsob, jak se vyhnout nákladům na soudního znalce zřejmě existuje.
„Přijde nějaký dědeček, že má verpánek, že nám ho chce darovat, tak se budeme snažit mu za to dát nějaké peníze,“ popisuje vzorový příklad ředitel Muzea Kroměřížska Jiří Stránský. „Tím, že nepřijmeme dar, a dáme mu třeba stovku, tak tím ušetříme za soudního znalce,“ dodává.
O současné problémy muzeí s přijímáním darů se zajímal redaktor Tomáš Sedláček
I tenhle způsob je však komplikovaný. Ochotný dárce totiž nedostane domluvenou stokorunu hned a odchází s verpánkem v podpaží domů.
„My vlastně musíme tyto nákupy sbírek hradit z investičního fondu. Což je zase absurdní nařízení ministerstva financí. Takže já musím žádat Radu Zlínského kraje, protože se jedná o zásah do investičního fondu, byť je to stovka. A oni to musí schválit na jednání rady,“ podotýká Stránský.
Na to si dědeček s verpánkem může počkat i měsíc. Pak se do muzea vrátí a konečně odchází odlehčený o verpánek a obohacený o stokorunu.
Konkrétní příklad problémů s legislativou pak přidává radní Zlínského kraje Ladislav Kryštof (ČSSD). Týkají se cenné sbírky věhlasného cestovatele Mnislava Zeleného.
„Chce veškeré své sbírky z Jižní Ameriky darovat právě Zlínskému kraji. Nedovedu si představit to množství materiálu, které má, kdybychom museli udělat ocenění znalcem, kolik by z toho byla ta darovací daň, kterou bychom museli odvést,“ říká Kryštof.
Kraj by kromě daně musel zaplati i za znalce, což při ceně okolo čtyř set korun za hodinu představuje už docela slušný obnos.
Historička uherskohradišťského Slováckého muzea Blanka Rašticová pak upozorňuje i na riziko, že stávající pravidla znechutí i samotné dárce.
„Obávám se první situace, kdy někdo přijde, že nám něco chce darovat, a my budeme muset zvažovat, zda si vůbec můžeme dovolit ten dar přijmout. Jistě si umíte představit, jak se ten člověk bude cítit, když my budeme váhat, pakliže on chce udělat dobrý skutek. Podle mě jediná šance je nějaká výjimka,“ myslí si Rašticová.
Výjimku ze zákona chtějí muzea, galerie i Asociace krajů. Žádají o stejné podmínky, jako mají státní instituce tohoto druhu, které daň z darů platit nemusejí. Ministerstvo kultury o situaci ví a začalo se jí také zabývat.
