Dělat fotbalistu je mnohem jednodušší, poznal ředitel Juventusu Pavel Nedvěd

Je to už víc než deset let od chvíle, kdy za své fotbalové umění projevované v Juventusu Turín dostal Pavel Nedvěd Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Tehdy byl aktivním fotbalistou a každý z nás si uměl docela snadno představit, jak vypadal jeho život v podhůří Alp. Teď už ale čtvrtým rokem zastává v italském velkoklubu ještě odpovědnější roli jednoho z ředitelů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Nedvěd v čestné lóži Juventusu | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Je tu spousta věcí, které se dějí mimo hřiště. Spousta povinností, které musí splnit a nemají co dělat s fotbalem. Ale nebavilo by mě, kdybych musel dělat kancelářskou práci a neměl kontakt s mužstvem a trenérem,“ uvědomuje si držitel Zlatého míče za rok 2003.

Denní rytmus se příliš nezměnil. „Záleží na tom, jak má mužstvo tréninky. Moje prezence na hřišti je každodenní. S trenérem a sportovním ředitelem probíráme, co se má udělat. Probíráme sestavu i mladé kluky, kteří mají šanci se dostat do mužstva,“ popisuje Nedvěd náplň své práce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavla Nedvěda navštívil v Turíně Jan Kaliba

Jeho současná práce se od kariéry fotbalisty podstatně liší: „Člověk pozná, že dělat fotbalistu je daleko jednodušší. Nemá žádné problémy a stará se jenom o sebe a o to, aby byl na každý zápas připravený. To je jediná myšlenka a já jsem nebyl zvyklý, abych musel přemýšlet o spoustě jiných věcí.“

„Mám se od koho učit. Je do daleko náročnější po psychické stránce. Stres je daleko větší na tribuně než na hřišti,“ porovnává Pavel Nedvěd.

Bývalý záložník patří mezi legendy klubu: „Fanoušci zvolili 50 nejlepších hráčů v historii a každý sektor se nějak jmenuje,“ vysvětluje jedenačtyřicetiletý Nedvěd, který s Juventusem dvakrát vyhrál italskou nejvyšší soutěž.

Stres nadále odplavuje činností, kterou měl vždy velmi rád – dlouhými výběhy. Doprovod mu dělají přemnožení jeleni a taky musí dávat pozor na to, aby nedostal ránu od míčku z některého z tamních golfových hřišť.

V Turíně už zakořenil, jeho děti tam vyrostly, ale už teď Pavel Nedvěd tuší, že až se za pár let z rodičovské náruče rozprchnou do světa, může se v něm rázem probudit puzení k návratu do Česka, odkud se vydal do světa už před 18 lety.

Jan Kaliba, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme