Volební účast je mizivá. Problematiku EU neberou lidé příliš vážně, řekl Zeman

Jen kolem pěti procent lidí zatím přišlo k eurovolbám. Informují o tom volební komise. Účast je zatím slabší než před pěti lety.Volební místnosti zavřely v deset večer. Zítra se volí opět od osmi ráno. V pražských Lužinách byl odevzdat svůj hlas také prezident Miloš Zeman.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volby do Evropského parlamentu | Foto: Filip Jandourek

Miloš Zeman přišel volit do základní školy v pražské Brdičkově ulici s manželkou. U volební komise se ujistil, že obálku nemusí zalepovat. Sotva odvolil, ptal se na volební účast. Podle komise přišlo zatím deset procent voličů.

„Lidé problematiku Evropské unie neberou příliš vážně a mylně se domnívají, že se jich netýká. A přitom už 80 procent zákonů, které se u nás přijímají, jsou zákony z dílny Evropské unie,“ řekl Zeman.

Přehrát

00:00 / 00:00

O volbách do Evropského parlamentu diskutovali analytik Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek a Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.

Při té příležitosti zopakoval, že volební účast je právo i povinnost. Podle něj by měla platit zákonem stanovená povinnost volit, a to především pro domácí volby: „U eurovoleb je to trochu složitější. Upřímně řečeno, tam bych sám váhal. Ale v domácích volbách by měli jít určitě.“

Prezident věří, že voliči ještě přijdou. Sociologové odhadují, že účast bude nakonec třetinová.

K volbám zatím chodili lidé všech věkových kategorií - jak rodiny s dětmi a mladí voliči, tak senioři. „Je důležité volit z toho důvodu, abychom měli své zastoupení v Evropě,“ říká jeden z voličů. „Beru to jako povinnost. Úplně nevím, co v Evropské unii ovlivnit, ale myslím si, že když je tam Česká republika zastoupená, tak by tam měli být lidé, se kterými souhlasím, nebo kteří zastupují můj názor,“ říká žena.

Podle zkušeností většiny komisařů odvolí v pátek asi 60 procent lidí, kteří k volbám přijdou. V sobotu už to bývá slabší, říká jeden z předsedů komise Miroslav Vyško: „Dopoledne přijdou mezi devátou a před obědem. Po obědě už je to slabé.“

Volby do Evropského parlamentu, Horní Malá Úpa | Foto: Martin Pařízek

K desetiprocentní hranici se dnes přiblížily jen některé okrsky v Praze nebo v menších obcích Karlovarského kraje.

Naopak v řadě míst se účast pohybovala pod pětiprocentní hranicí, například v Moravskoslezském, Jihočeském, Královéhradeckém nebo Ústeckém kraji.

Od dvou do pěti procent lidí přišlo zatím hlasovat na Vysočině, ve středočeských městech se účast pohybovala kolem čtyř procent. V Jihomoravském kraji průměrně za první dvě a půl hodiny k urnám přišla tři procenta voličů, vyšší byla účast v Brně nebo v některých okrscích na Blanensku.

„Jsou to volby spíše druhého řádu. Jestli přijde čtvrtina voličů, tak to zhruba odpovídá významu těchto voleb. Nemyslím si, že by politické špičky selhaly. Že dostatečně nevysvětlují evropské záležitosti. Voliči dost dobře ví, jestli má smysl volit. Myslím, že nakonec půjdou,“ domnívá se analytik Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek.

Partnerka vicepremiéra Babiše volila nejspíš protizákonně. Může za to chyba volební komise

Číst článek

Podle Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů je to spíše úkol pro stranické špičky a jednotlivé kandidáty, potažmo pro stranické špičky unijních frakcí:

„Souhlasím s tím, že to jsou volby druhého řádu, i s ohledem na postavení Evropského parlamentu v rámci institucionální struktury Evropské unie. Do určité míry zájem nebo nezájem odpovídá postavení. Já bych byl samozřejmě rád, kdyby byla účast vysoká, na druhou stranu ale nechci přeceňovat roli Evropského parlamentu.“

Volební místnosti budou otevřené dnes do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. K volbě opravňuje platný občanský průkaz nebo cestovní pas.

Vysvětlit složitý systém Evropské unie je podle zpravodaje Süddeutsche Zeitung v Bruselu Daniela Brösslera celoevropský problém:

„Vysvětlit jak funguje, jakou roli hraje Evropský parlament a že něco jako evropská demokracie existuje. Volby jsou skutečně o něčem. Myslím, že to není český problém. Máme to v celé Evropské unii.“

V protievropských náladách je podle Brösslera problém najít protiargumenty, prostor a vysvětlit, o čem EU skutečně je:

„To je problém v mnoha zemích Evropské unie. Ta často nemá advokáta a lidi, kteří by vysvětlovali, o čem to je. Že to není nic proti občanům unie. Všichni jsme členové Evropské unie, ale vysvětlit to, je složité.“

Češi volí své europoslance. Kandidáty vybírají z 38 stran, hnutí a koalic

Číst článek

Češi vybírají kandidáty z 38 stran, hnutí a koalic. Ve hře je 21 křesel z celkového počtu 751. Průměrnému kandidátovi na europoslance je 47 let. Jen asi čtvrtina z nich jsou ženy.

V pátek a v sobotu volí Češi europoslance potřetí. V roce 2009 přišlo k volbám přes 28 procent lidí a v roce 2004 byla účast podobná. Po celé republice je přes 14 a půl tisíce volebních okrsků.

Prezident Miloš Zeman odevzdal svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu | Foto: ČTK, Michal Krumphanzl

Předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka odevzdal svůj hlas ve Slavkově u Brna | Foto: ČTK

Vladimír Kroc, Lenka Jansová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme