Zkoušku bude skládat asi pětina úředníků. Opozice má výhrady

Vládní koalice představila veřejnosti definitivní podobu návrhu služebního zákona. Asi 15 tisíc úředníků se bude muset připravit na složení úřednické zkoušky. Povinnost se bude vztahovat na všechny, kteří mají ve státní službě praxi kratší než tři roky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kancelář, státní správa | Foto: Fotobanka RGBStock

Zkouška bude mít písemnou a ústní část. Od ledna 2015, kdy by měl služební zákon vstoupit v platnost, budou mít úředníci na její složení dva roky.

Pokud neuspějí, budou se moci do měsíce pokusit o nápravu. Opravná zkouška ale bude možná jen jedna.

Stanislavu Polčákovi z TOP 09 ovšem v návrhu chybí jasná informace, na kolik novinky přijdou. „Když přečtu výčet výsluh, respektive odměn, které zde jsou v zákoně uvedeny, tak jich rozhodně není málo,“ upozorňuje.

„Náklady budou zcela zjevně vyšší než úspora,“ připouští ministr pro lidská práva a menšiny Jiří Dienstbier z ČSSD. „Nicméně jsou to velmi únosné náklady na zavedení státní služby.“

Přehled o tom, kolik bude zavedení služebního zákona stát, chce mít vláda do konce června. To už by měly jednotlivé úřady sdělit, kolik lidí a na jakých postech budou po 1. lednu 2015 zaměstnávat.

Pochybnosti ohledně superúředníka

Jako první se s návrhem seznámili poslanci z ústavně právního výboru. Ti kritizovali například volbu šéfa generálního ředitelství státní služby, kterého bude na sedm let vybírat komise sestavená vládou.

Služební zákon má vést ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. Zavádí mimo jiné funkci takzvaného superúředníka, tedy generálního ředitele státní služby. Ten a jeho úřad by měli dohlížet na to, aby se při každé výměně ministrů neměnili i vrcholoví úředníci. Zpřísnit by se mělo také obsazování úřednických postů ve státní správě. Zájemce bude muset projít veřejným výběrovým řízením, jehož součástí bude i pohovor v cizím jazyce.

Šéf generálního ředitelství by měl zajistit, aby zákon o státní službě začal od 1. ledna 2015 fungovat v praxi.

Mimo jiné připraví výběr státních tajemníků. Z jejich řad se pak bude vybírat nový superúředník.

„Aby vláda zvolila generálního ředitele na sedm let, ten jmenoval potom tajemníka a tak dále – pořád se tam vlastně bude neustále tvořit nějaká politická aktivita. Pokud to má být zákon, který má jít proti politizaci, tak toto je absolutní nesmysl,“ myslí si poslanec hnutí Úsvit Marek Černoch.

Výhrady neskrývají ani občanští demokraté. „Je velká pochybnost nad tím, jestli tímto zákonem může být naplněn základní cíl, který koalice proklamuje, to znamená depolitizace státní správy. Zatím o tom z diskuse, která proběhla, přesvědčen nejsem. Je tam otázka onoho generálního sekretáře, který tím, že vznikne, určí na ,věčné časy‘, kdo všechno bude ve státní správě pracovat, a kdo nikoli,“ říká poslanec Pavel Blažek.

Odpolitizování státní správy

Nová podoba služebního zákona je podle Transparency International maximem možného. Podle Radima Bureše návrh chrání státní službu před častou výměnou úředníků z politických důvodů, dosazováním stranických kandidátů na úřednické posty nebo rušením odborů.

K odpolitizování státní správy je toho prý ale potřeba více. „Samozřejmě tam bude vstupovat celá řada dalších vlivů – konkrétní politické vedení, další transparentní kroky, například zveřejňování smluv a podobně,“ dodává Bureš.

Podle komunisty Stanislava Grospiče ale měla předlohu připravit vláda, ne poslanci: „Myslím si, že sám o sobě žádný zákon nestabilizuje veřejnou správu. Trošičku mě v této souvislosti mrzí, že se volí cesta poslaneckého návrhu, nikoli vládního s řádným připomínkovým řízením ve vztahu k obcím a všem dotčeným místům, protože to potom může velice zkomplikovat její prosazování v praxi.“

Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme