V Normandii pečují o hroby padlých vojáků i čeští krajané

Oslav 70. výročí vylodění v Normandii se budou účastnit i zástupci magistrátu města Plzně. 6. června si ho připomenou na pláži Utah. Právě tady se vylodily jednotky, které rok na to osvobodily Plzeň. Ve druhé vyloďovací vlně byli i čeští vojáci. Řada z nich v Normandii zahynula a naši krajané na ně nezapomněli.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zbytky pontonového mostu v Arromanches

Zbytky pontonového mostu v Arromanches | Foto: Jan Šmíd | Zdroj: Český rozhlas

Do Normandie přijedou začátkem června i zástupci magistrátu Plzeňského kraje. Bude mezi nimi i historik Milan Jíša, který bude mít na Utah Beach dokonce dvě přednášky o vylodění.

„Protože tady v těchto místech na plážích Normandie se vylodily i jednotky, které se potom později za 11 měsíců účastnily i osvobozovacích akcí jihozápadních Čech,“ říká Milan Jíša.

Přehrát

00:00 / 00:00

Všední i nevšední okolnosti vylodění v Normandii přinášejí zahraniční zpravodaj v Londýně Jiří Hošek a spolupracovník Českého rozhlasu ve FranciiJan Šmíd

Milan Jíša je autorem knihy Pět set hodin k vítězství. Pojednává právě o cestě amerických jednotek až do Plzně.

V Normandii je pohřbeno několik desítek českých vojáků. Každoročně objíždí jejich hroby Josef Kružík. Má s sebou i české vlaječky, které dostává od českého zastupitelského úřadu.

Sám Kružík působil v cizinecké legii, žil v Paříži a přibližně deset let bydlí u Arromanches. Ze svého okna vidí na zbytky pontonového mostu, postaveného spojenci. V hezkém domečku bydlí se svou ženou Vlastou a táhne mu na devadesát let.

„Já jsem je ještě viděl vcelku, než to začali ti pitomci vyhazovat do povětří,“ vzpomíná pan Kružík.

Bez ohledu na pokročilý věk je pořád plný optimismu a na zemi, kde se narodil, nedá dopustit.

P1070203.JPG | Foto: Jan Šmíd

„Ano, já jsem pořád Čech. Už šedesát let Francouz, ale pro mě já jsem Čech,“ říká hrdě.

Spolu se svou ženou Vlastou litují jen toho, že dnes už české stopy z Normandie zmizely. Škoda lásky prý zněla v přístavištích Normandie téměř všude. „Dneska ji tam neslyšíte ani v muzeu,“ říká paní Vlasta.

Proto je o to cennější, že je možné si přímo v Normandii, jako třeba na Utah Beach, připomínat s Milanem Jíšou roli československých vojáků při vylodění, cestu Američanů až do Plzně i vše, co poté následovalo. Pozvání do Normandie přišlo od Charlese Vallavieilla z Utah Beach.

„Historie osvobození Plzně mě velmi zajímá, protože jste sice byli osvobozeni, ale svobodu jste po nástupu komunistického režimu brzy ztratili,“ říká Charles Vallavieille.

Jiří Hošek, Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme