Kavalírová vyzvala k rezignaci radní ÚSTRu, kteří loni rozhodli o výměně vedení
Bývalá předsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděžda Kavalírová vyzvala k rezignaci své kolegy, kteří jako členové rady rozhodli o výměně vedení ústavu. Připojili se k tomu i zástupci odborových organizací.
Nejasné směřování, nedostatečná digitalizace archivů nebo špatná personální politika. To všechno si navzájem v Senátu vyčetly znesvářené strany letitých konfliktů v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Bývalá předsedkyně rady ÚSTR Naděžda Kavalírová kritizovala například to, že ve vědecké radě jsou bývalí komunisté.
„Ráda bych zdvořile vyzvala své kolegy z rady, kteří mají špatné svědomí, aby zvážili své setrvání v radě ústavu.“
„A vás, vážení zákonodárci, abyste nám pomohli zachránit onu jasnou a důležitou ideu, pro kterou ústav vznikl. Pro morální očistu a obrodu našeho národa,“ apelovala Naděžda Kavalírová.
I někteří další účastníci slyšení kritizovali fakt, že ve vědecké radě ústavu jsou bývalí komunisté.
To šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra připustil:
„Ovšem musíme si zase uvědomit, o jaké lidi se například jedná. Jako je Petr Pithart nebo Vilém Prečan. Podstatné je, že vědecká rada je poradním orgánem ředitele.“
„To znamená, není to žádný zaměstnanecký sbor a prioritním kritériem pro sestavování takovéhoto orgánu je vědecká erudice, určité vědecké, odborné předpoklady. A to je na prvním místě,“ zdůraznil Hazdra.
Dlouhodobá diskuse
Terčem kritiky jsou kromě personálních změn například výběrové řízení na nového ředitele, ze kterého vyšel vítězně na třetí pokus Zdeněk Hazdra.
Ústav pro studium totalitních režimů má za zákona zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938-1945 a 1948-1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu.
(Zákon č. 181/2007 Sb.)
Oponenti poukazují také na stav digitalizace archivních dokumentů, k níž je ústav ze zákona povinen, nebo slabší publikační činnost.
Situace v ústavu se začala vyostřovat loni po obměně rady ústavu a následném nynějšího ministra kultury Daniela Hermana z čela této instituce.
Rada ústavu zdůvodňovala jeho odvolání tím, že nebyla spokojena s jeho prací, Herman jej považoval za politicky motivované.
Soud letos toto sesazení označil za neplatné, stejně jako výpověď pro někdejšího Hermanova náměstka, vojenského historika Eduarda Stehlíka, kterého si sněmovna vybrala jako nového kandidáta do rady ústavu.
