Kraje jsou připravené financovat sociální služby. Už od příštího roku
Kraje jsou připravené převzít financování sociálních služeb od roku 2015. Ministři a hejtmani o tom dnes přes dvě a půl hodiny jednali na pracovním obědě. Hejtmani na sociální služby požadují nejméně 7,1 miliardy korun a navíc tuto částku chtějí fixovat na tři roky.
Místopředseda Asociace krajů České republiky Jiří Běhounek z ČSSD se domnívá, že nižší částka by mohla ohrozit dostupnost a kvalitu sociálních služeb.
„Pokud bude částka 7,2 miliardy a vyšší, tak si myslím, že to ohroženo není. Pokud bude nižší, je to o penězích. Myslím, že poskytovatelé i kraje dokázali péči zajistit, ale pokud se bude částka snižovat, ohroženo to být může,“ říká.
O poskytování sociálních služeb mluvili na Radiožurnálu hejtman Karlovarského kraje za ČSSD Josef Novotný a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása
„Populace stárne a je potřeba se o ty lidi starat. Mám informaci od ministryně práce, že se tam sešlo žádostí za zhruba deset miliard korun. Na druhou stranu se z této činnosti postupně stává určitý byznys a je potřeba ho také kontrolovat," podotýká hejtman Karlovarského kraje za ČSSD Josef Novotný.
Podle něj není možné přidělenou částku zafixovat. "Všechno se vyvíjí. Je potřeba se odrazit od té základní 7,2 miliardy korun a pak ji případně navyšovat. Zároveň je potřeba udělat určitou revizi sítě poskytovatelů sociálních služeb a zjistit, zda jsou služby poskytovány kvalitně," doplňuje Novotný.
S převodem placení sociálních služeb ze státu na krajské úřady nesouhlasí Asociace poskytovatelů sociálních služeb, i proto, že kraj by měl nově služby také kontrolovat.
„Veškerá státní kontrola inspekce by měla být vykonávána na úrovni státu, centrálních státních orgánů,“ tvrdí prezident asociace Jiří Horecký a dodává:
„Stát, respektive ministerstvo práce, by měl být garantem toho, že přístup ke kontrole je jednotný. Už v minulosti, když inspekce na krajích byla, jsme se setkávali s tím, že byly rozdílné přístupy kraj od kraje.“
S převodem nesouhlasí ani hendikepovaní
Také Národní rada osob se zdravotním postižením odmítá, aby dotace na sociální služby rozdělovaly místo státu kraje. Stát se tak prý zbavuje odpovědnosti.
"Kraj je největším zřizovatelem sociálních služeb, zároveň má určit jejich síť, financuje je, a teď by je měl ještě kontrolovat? To znamená, že stát zcela rezignoval na jakoukoli dohledovou činnost v této oblasti," tvrdí předseda rady Václav Krása a dodává:
„Tady hrozí, že bude rozdílná kvalita poskytovaných služeb pro uživatele. To také znamená, že ti lidé se budou třeba chtít přestěhovat do jiného kraje. Ale hlavně nebudou mít prakticky obranu, a to je to nejdůležitější. Velmi těžko se budou bránit nekvalitní sociální službě."
Obě strany, tedy vláda a kraje, budou ještě o financování mluvit v dalších týdnech. Hejtmani budou s vládou vyjednávat také o financování regionálního školství, čerpání peněz z Evropské unie a financích na regionální železniční dopravu.
