Občanský zákoník podporuje náhradní mateřství. Další zákony se musí změnit

Pro neplodné páry je to většinou poslední naděje. Nejprve si najdou ženu, která jim odnosí jejich biologické dítě, a to si následně adoptují. Každý rok takto lékaři pomohou desítkám rodin. Od ledna navíc nový občanský zákoník rodičům povoluje, aby si potomka osvojili od své příbuzné.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD | Foto: Filip Jandourek

„Do takové tenké trubičky embryolog vloží embrya. My je pod ultrazvukovou kontrolou vložíme do dutiny děložní,“ popisuje lékař, jak dochází k oplodnění náhradní matky.

Náhradní mateřství od ledna řeší občanský zákoník, který říká, že biologičtí rodiče si mohou osvojit dítě odnošené jejich příbuznou. Norma tak více podporuje neplodné páry.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změnách, které přinesl náhradnímu mateřství nový občanský zákoník, mluvila reportérka Petra Benešová

O náhradní mateřství žádají většinou ženy, které jsou po onkologické léčbě nebo mají problémy se srdcem. Odborníci pomáhají i pacientkám, které přišly o dělohu.

Lékaři z reprodukčních klinik se shodují, že zákoník je první větší oporou. Přesto jsou zákroky stále v rozporu s dalšími zdravotnickými zákony.

„Náhradní mateřství lze udělat jenom procesem asistované reprodukce. Tu upravuje další zákon o anonymním dárcovství. Jeho koncepce ale není úplně splněna,“ dodává primář Jaroslav Hulvert.

Páry už na kliniky přicházejí s náhradní matkou, se kterou se dohodly. Stejně tak si nemohou biologičtí rodiče zavázat ženu smlouvou, aby dítě dala k osvojení.

„Celý problém skutečně vyžaduje nějakou hlubší diskuzi a podrobnou zákonnou úpravu v gesci ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí,“ podotýká bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který je spoluautorem velkého komentáře k novému občanskému zákoníku.

Platí zásada, že matkou dítěte je vždy žena, která ho porodila.

„Taková smlouva by nebyla právně vymahatelná. Je otázkou, jestli to není v rozporu s dobrými mravy,“ říká Petr Šustek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tématu se věnovaly také Ozvěny dnes Radiožurnálu s bývalým náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem

Otázkou je, jak by se případně, kdyby teoreticky existovala smlouva, řešil například samovolný potrat nebo narození postiženého dítěte.

„Počet případů náhradního mateřství není tak obrovský, aby to byla jedna z prioritních otázek, co je třeba měnit,“ dodává Šustek.

Podle spolutvůrce občanského zákoníku Karla Eliáše je ale možné, že se právo ještě v budoucnu upraví. „Z hlediska medicínského to musí být ještě dále upraveno ve zdravotnických zákonech,“ doplňuje Eliáš.

Ministerstvo spravedlnosti zatím žádné změny v zákoníku kvůli mateřství nepřipravuje.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme