Lidé si na několika místech v Praze připomenou smrt Milady Horákové

Na pražském Vyšehradě i na dalších místech si lidé připomenou památku Milady Horákové. Politička se stala obětí vykonstruovaného procesu. Komunistický režim ji popravil 27. června 1950.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milada Horáková (25.12.1901 - 27.6.1950), JUDr., česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu | Foto: Khalil Baalbaki

Milada Horáková ve 30. letech pracovala hlavně v Ženské národní radě. Za druhé světové války se angažovala v odboji, v roce 1940 ji nacisté zatkli. Tehdy trestu smrti unikla, byla odsouzena na osm let.

Po válce pokračovala v politické kariéře jako poslankyně Národního shromáždění. Netajila se kritickými postoji třeba k činnosti soudů, a tak se stala jednou z hlavních aktérek politického procesu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Osobnost Milady Horákové připomíná redaktorka Eva Rajlichová

Skromná žena neměla šanci, přestože na její obranu vystoupil i nositel Nobelovy ceny Albert Einstein. Komunisté ji stejně popravili. Neměla po ní zůstat žádná památka, a tak se ani neví, kde skončila urna s jejím popelem.

„Já jsem se kdysi seznámil s panem Františkem Suchým, bývalým politickým vězněm, a jeho tatínek byl správcem strašnického krematoria. A pan Suchý mi říkal, že jeho tatínek nechal urnu zakopat. Bylo to na místě v arkádách před obřadní budovou krematoria,“ vysvětluje archivář Vězeňské služby Aleš Kýr.

„I kdyby tam ostatky byly, urna byla za slabého plechu, v podstatě se to rozpadlo a je to neidentifikovatelné,“ dodává.

Milada Horáková při závěrečné řeči | Foto: Národní filmový archiv

Za svou účast v procesu s doktorkou Horákovou skončila ve vězení jen Ludmila Brožová Polednová, ale tu pak amnestoval prezident Václav Klaus.

„Ale myslím, že si všichni zasloužili, aby alespoň jejich čin byl pojmenován tak, jak se sluší a patří. Byla to cílená politická vražda,“ zdůrazňuje bývalý politický vězeň František Šedivý.

Při vykonstruovaných politických procesech za komunistické totality bylo v Československu popraveno 248 lidí.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme