Špilberkem se rozlehnou osudové výstřely ze Sarajeva. Otevřou Velkou válku

Ozvěna dvou osudových výstřelů ze Sarajeva rozezní přesně po sto letech hradby brněnského hradu Špilberk. Dnes odpoledne tam oficiálně začne projekt Velká válka ke stému výročí zahájení prvního světového ozbrojeného konfliktu. Do realizace se zapojilo devět významných muzeí a galerií včetně Národního technického muzea a Vojenského historického ústavu v Praze. Pro Brňany je už od dopoledne připraven program v prostorách bývalé rakousko-uherské vojenské střelnice, některé z brněnských výstav jsou otevřeny po celý den.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Špilberk

Špilberk | Foto: Marián Vojtek

Stejně jako první světovou válku odstartoval sarajevský atentát, předchází jeho rekonstrukce na Špilberku oficiálnímu zahájení celého projektu. Do prostoru se příliš diváků nevejde, podle ředitele Muzea města Brna Pavla Cipriana ale nejde o zábavu pro davy přihlížejících:

„Snažíme se tu akci koncipovat jako určitou připomínku událostí, které odstartovaly velmi tragickou kapitolu v dějinách Evropy, jejíž dozvuky možná nějakým způsobem prožíváme dosud, takže neměla by to být nějaká show nebo nějaká podívaná, ale spíš určitá reminiscence historická, která má za cíl především připomenout tyto události.“

Každá z brněnských výstav mapuje čtyři roky prvního globálního válečného konfliktu jiným způsobem.

Moravské zemské muzeum ty své zpřístupnilo už v minulých dnech - Domov za Velké války například ukazuje, jak ekonomicky náročný konflikt doléhal na život běžných lidí, vysvětluje autor Vlastimil Schildberger mladší:

Před 100 lety

„Ze začátku se vlastně válka podporovala prodejem různých pohlednic, talířků, skleniček s motivem císaře, prodejem losů a později tedy i válečných akcií, kdy obyvatelstvo bylo nabádáno, aby zakupovalo tyto válečné akcie.“

„Je zajímavé, že podle průzkumu tyto akcie přes 80 procent skupovali německy mluvící obyvatelé českého království, česká společnost se od toho distancovala, což bylo těmi rakouskými úřady chápáno jako takový druh sabotáže vůči císaři a armádě,“ poznamenává Schildberger.

Společný projekt

Velká válka je dosud největším společným projektem našich hlavních muzejních institucí - iniciovalo ho brněnské Technické muzeum.

Zhruba před rokem a půl se tam začali zamýšlet, jakou výstavu k výročí připravit a odkud si případně půjčit některé další exponáty.

Vzápětí si ale podle náměstka ředitele Iva Štěpánka uvědomili, že i tato muzea budou určitě připravovat výstavu na stejné téma:

„Takže jsme si řekli - bylo by asi dobré se skutečně domluvit a každé muzeum dle své odbornosti připomenout ten segment, který mu přísluší. Své kolegy jsme kolegy oslovili, organizace se k tomu přihlásily, trošku jsme někde eventuálně upravili náplň a prakticky od toho počátku roku 13 už jsme se pravidelně scházeli a koordinovali ty jednotlivé kroky.“

Všechny výstavy v Brně a v Praze potrvají nejméně několik měsíců, ty nejdelší skončí až v závěru příštího roku.

František Ferdinand s chotí Žofií před radnicí v Sarajevu (cca 5 minut před atentátem) | Foto: CC BY-SA 3.0, Karl Tröstl

Ivan Holas, Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme