Třetina lidí v Česku si myslí, že by stát měl obnovit povinnou základní vojenskou službu. Vyplývá to z průzkumu, který exkluzivně pro Český rozhlas zpracovala společnost Median. 46 procent obyvatel České republiky se pak obává, že některý ze současných ozbrojených střetů ve světě přeroste do takových rozměrů, že ohrozí i naši zemi.

21:28 11. srpna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Posílat mladé muže na vojnu, podobně jako v minulosti, by neváhala třetina Čechů.

O něco větší podporu by měl takový návrh u žen, říká Daniel Prokop z agentury Median. Muži se podle něj drží víc zpátky.

„Řada z nich s tím má nějakou negativní zkušenost a cítí nějakou empatii k té mladší generaci, že si ten rok až dva života na vojně můžou odpustit,“ vysvětluje Prokop.

Nejčastěji si obnovení vojny přejí voliči KSČM a lidé, kteří nedůvěřují současné profesionální armádě.

„Odpovídá to také tomu, že část společnosti to nechápe jenom jako otázku obranyschopnosti, ale jako otázku nějaké výchovy mladších mužů, proto podporují tu základní vojenskou službu. Nicméně poptávka po jejím obnovení v té původní podobě je omezená,“ zmiňuje Daniel Prokop z Medianu.

Skoro každý druhý obyvatel Česka se podle průzkumu společnost Median obává, že společnost je na prahu dalšího celosvětového konfliktu. 46 procent lidí si myslí, že se některý ze současných ozbrojených střetů ve světě rozroste do takové míry, že zasáhne i Českou republiku.

86 procent lidí z těch, kteří se vzniku celosvětového konfliktu bojí, řadí mezi nejrizikovější boje na východní Ukrajině. S výrazným odstupem lidé zmiňují boje s Talibanem v Afghánistánu a radikální islamisty v Iráku. Až pak je strach z konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.

„Ta obava z nějakého širšího světového konfliktu, který by zasáhl i Česko, je hodně hnaná obavou z konfliktu na východní Ukrajině, do kterého se zapojuje NATO, Rusko - minimálně v symbolické, rétorické rovině,“ dodává Daniel Prokop.

Politici napříč politickým spektrem si většinou obnovení takzvané povinné vojny nepřejí. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD jde v armádě hlavně o profesionalitu.

„Pro nás základní bezpečnost dneska není v tom, že budeme povolávat vojáky, nějak zásadně měnit složení ozbrojených sil,“ říká Zaorálek.

Mladé muže nechtějí posílat na vojnu ani lidovci. Debatu ale jejich šéf Pavel Bělobrádek nevylučuje.

„Nemyslím si, že je zatím prostor pro to, aby chlapci znovu chodili na vojnu, už vůbec ne na dva roky. Myslím si, že diskuse se může vést o tom, jestli nějaký půlroční kurz by nebyl vhodný,“ uvádí Bělobrádek.

Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska by povinná vojna teď ani nebyla možná.

„Moderní zbraňové systémy jsou dnes natolik složité, že jejich obsluha musí být profesionální. Jinak by napáchala víc škody než užitku,“ myslí si Kalousek.

Pro je Čunek nebo komunisté

Myšlenku obnovení povinné základní vojenské služby naopak dlouhodobě podporuje také senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek.

„Zrušení vojenské služby bylo podle mě naprosto předčasné, dokonce nesmyslné. Země, která se sama umí bránit, a především umí dokázat, že její obyvatelé sami sebe a svou vlast budou bránit, je morálně silná,“ míní.

Oponuje mu člen sněmovního výboru pro obranu za ČSSD Antonín Seďa. Podle něj je taková úvaha už „prošlá“.

Navíc připomíná, že branná povinnost jako celek zrušená nebyla.

„Ona byla pouze zrušená v případě mírového stavu, ale v případě ohrožení či válečného stavu, je branná povinnost platná. Týká se všech občanů od 18 do 60 let,“ vysvětluje.

Obnovení povinné základní vojenské služby v modernější podobě než dřív si dokáží představit třeba i komunisté, třeba výcvik maximálně na pět měsíců.

Lenka Jansová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít