USA bombardují islámské radikály v Iráku. Chtějí prý zabránit genocidě

Spojené státy zahájily cílené letecké údery na pozice islámských radikálů v Iráku. Oznámil to dnes Pentagon s tím, že terčem se staly dělostřelecké baterie sunnitských povstalců ostřelující metropoli iráckého Kurdistánu Irbíl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

F-18 Hornet hlídkuje nad jižním Irákem | Foto: US NAVY

„Máme možnost odvrátit masakr iráckých civilistů a nemůžeme se tím pádem tvářit, že se nic neděje,“ říká k intervenci prezident Obama.

Spojené státy podle něj obezřetným a zodpovědným postupem chtějí zabránit možné genocidě náboženských menšin – iráckých křesťanů a jezídů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O americké intervenci v Iráku hovořila zpravodajka Českého rozhlasu ve Washingtonu Lenka Kabrhelová. Situaci komentoval také bezpečnostní expert František Šulc

Obama v projevu, kde oznámil schválení leteckých útoků v Iráku, řekl, že letecké údery přijdou na řadu, pakliže budou islamistické militantní skupiny pokračovat v postupu na kurdské město Irbíl nebo budou ohrožovat americké občany.

Nedaleko palby islamistů se údajně v Irbílu ocitli právě i Američané. Ve městě jsou totiž detašováni američtí diplomaté.

Podle Pentagonu proto shodily dvě stíhačky FA18 Hornet na mobilní dělostřelectvo 227 kilogramů těžké laserem naváděné pumy.

Stíhačky na misi odstartovaly z letadlové lodi George H. W. Bush, která je od června v Perském zálivu. Letectvo má podle Obamy provádět jen omezené a přesně cílené údery.

Irácké letectvo je podle Visingera pořád velice slabé. Letadel má málo a piloti jsou nezkušení. Proto tamní vláda požádala o pomoc USA.

Americký prezident Barack Obama ujistil, že další sankce proti Rusku neznamenají novou studenou válku | Foto: ČTK/AP, Manuel Balce Ceneta | Zdroj: ČTK

„Přinejmenším na zemi mají Kurdové pořád dobré výsledky. Pokud by byly letecké údery systematické a dobře prováděné, mohl by být islámský stát poražen kombinací pozemních jednotek Iráčanů a Kurdů a leteckých úderů USA,“ myslí si vojenský analytik Lukáš Visinger.

Letectvo ale není příliš účinné proti pěším povstalcům. „Útoky ze vzduchu budou mít vždy omezenou účinnost. Proti pěším jednotkám se útočí velice špatně, zvlášť když jsou schopné se rozptýlit,“ domnívá se bezpečnostní expert František Šulc, bývalý šéf poradců ministerstva obrany, který jako novinář v Iráku působil.

USA poslaly do země i vojenské experty a humanitární pomoc

Washington zahájil také operaci na pomoc iráckým civilistům z náboženské sekty jezídů, kteří před útoky ozbrojenců prchli do hor. Vojenské letouny jim shodily potraviny a vodu. Na útěku před islamistickými ozbrojenci je na dvě stě tisíc lidí.

OSN už pracuje na vytvoření humanitárního koridoru v severním Iráku.

Britský ministr obrany Michael Fallon americké nálety proti islamistům přivítal. Odmítnul ale, že by se vojenských operací v Iráku přímo zúčastnili i Britové.

Křesťanští uprchlíci v kostele svatého Josefa v iráckém Irbílu | Foto: ČTK/AP, Khalid Mohammed | Zdroj: ČTK

„Zaměříme se na podporu humanitární mise. V tom bude britská armáda s Američany spolupracovat,“ uvedl.

Pomocnou ruku chce podat také Francie. Podle prezidenta Francoise Hollanda mezinárodní společenství nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje Islámský stát pro stabilitu celého regionu.

Se zahraničními partnery proto chce jednat o dalších akcích, které by zajistily bezpečí iráckým civilistům. Humanitární zásilky posílá na sever Iráku i sousední Turecko.

Islamisté postupují od června severním Irákem směrem k Bagdádu. V části Iráku a Sýrie vyhlásili chalífát, ovládají také velké oblasti v západoirácké provincii Anbár. Militantní síly také obsadily největší irácké křesťanské město Karákoš.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Iráku hovořil vojenský analytik Lukáš Visinger

Letecké údery Američanů jsou jejich první bojovou akcí v Iráku od roku 2011, kdy v zemi skončila osmiletá válka.

Už před dvěma měsíci vyslaly USA do země tým vojenských expertů, kteří měli vládě radit, jak postup islamistů zastavit. Prezident ale vyloučil návrat pozemních jednotek.

Obama byl dříve velkým odpůrcem irácké války a byl zvolen na základě slibu, že americké vojáky přivede domů. Proti je po konfliktech v Iráku a Afghánistánu i americká veřejnost.

Z Iráku už zaznívají hlasy, že letecké zásahy přicházejí příliš pozdě a mají omezený dopad. K nim se přidávají i kritici ve Spojených státech.

Americký prezident i Rada bezpečnosti OSN tlačí i iráckou politickou reprezentaci, aby se co nejrychleji dohodla na vytvoření nové vlády, která by zahrnovala všechny skupiny obyvatel, Šiity, Sunnity i Kurdy.

Americký Federální úřad pro letectví z bezpečnostních důvodů zakázal všem americkým aerolinkám využívat k přeletům irácký vzdušný prostor.

Irák | Foto: Český rozhlas

Lenka Kabrhelová, Ondřej Himmer, Tea Veseláková, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme