Učitelé nesměli tělesně trestat žáky už v 19. století, zkušenost však byla jiná

Pedagogická encyklopedie heslo rákoska vůbec nezná, v Národním pedagogickém muzeu v Praze ji však mají a i pamětníci potvrzují, že ji učitelé k trestání žáků používali. To přitom měli zakázané, stejně jako facky, tahání za uši a další tělesné tresty.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historická školní třída

Historická školní třída | Foto: Tereza Brázdová | Zdroj: Český rozhlas

„Rákoska mě provázela celé dětství, a to nejen ve škole, ale i tatínek ji měl připravenou na kredenci,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

Ten své zkušenosti promítl i do scénáře k filmu Obecná škola, kde rákoskou trestal své žáky přísný učitel Igor Hnízdo.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tělesné tresty ve školství se zajímala redaktorka Veronika Neprašová

Žák Rosenheim ve filmu i opravdový Zdeněk Svěrák se už tehdy – krátce po druhé světové válce – bránili před učitelovou zlobou mantrou, že bít se nesmí. A měli pravdu. Jak říká historik Pedagogického muzea Jan Šimek, tělesné tresty byly nepřípustné dokonce už dlouho před tím.

„Je to paragraf 24 řádu školního a vyučovacího z 20. srpna roku 1870: Trestati dítě na těle není v nižádném případě dovoleno,“ cituje Šimek.

České školství bylo podle něj v tomto ohledu vůbec mimořádně pokrokové. Proti tělesným trestům ostatně vystupoval už „učitel národů“ Jan Ámos Komenský.

„Jen všecko dobrovolně, vzdáleno buď všecko násilí – už Komenský výslovně odmítal jakékoli tělesné tresty,“ říká Šimek.

Přísně se zakazuje...

Jedna věc je ovšem litera zákona a druhá každodenní realita.

„Pohlavkování, tahání za uši a za vlasy, bití a tlučení do hlavy neb do jiných nedůtklivých oudů a míst, bití lopatkou, bejkovcem a podobnými věcmi přísně se zakazuje,“ cituje Jan Šimek další paragraf z počátku 19. století. „Z toho výčtu vidíme, co všechno se v tehdejší škole dělo,“ podotýká historik.

I on sám má podobné zážitky – z doby o téměř dvě stovky let později. „Obávaná byla matematikářka, která vždycky volala: Ty tupče a fackovala obouruč zprava i zleva,“ líčí Šimek.

Ač s tím jako trestaný žák nesouhlasil, jako učitel občas sáhl ke zcela nepedagogickým metodám i Zdeněk Svěrák.

„Byly případy, kdy mě žák natolik vytočil, že jsem si ho vzal za dveře a tam jsem ho rukou ztrestal,“ přiznává.

Veronika Neprašová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme