Nové evropské sankce dopadnou i na Putinovy blízké spolupracovníky
Země Evropské unie zavedly sankce proti několika blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. Jde o jednoho z vedoucích prezidentské kanceláře Alexeje Gromova nebo o Jurije Kovalčuka, který má pověst Putinova osobního bankéře. Celkem se sankce týkají osmi lidí a tří společností.
Na seznamu jsou i někteří vysoce postavení představitelé proruských separatistů na východě Ukrajiny, například vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky Oksana Čigrinová nebo Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou.
Sankce postihnou také oligarchy blízké Kremlu Arkadije Rotěnberga a Nikolaje Šamalova. Země osmadvacítky těmto lidem zmrazí konta v evropských bankách a zakážou cesty na své území.
Mezi firmami postiženými sankcemi se nově ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym.
Unie už zavedla cílené sankce proti několika desítkám Rusů nebo ukrajinských separatistů. V úterý se navíc členské země EU dohodly na zatím nejtvrdších ekonomických sankcích proti Rusku, kterými omezují přísun financí pro ruské banky nebo zavádějí zákaz vývozu zbraní do Ruska.
Se sankcemi souhlasí i česká vláda. „Česká republika během vyjednávání prosazovala, aby sankce byly přednostně orientovány na vojenské dodávky a nikoli na obchod s civilním zbožím. Tento přístup se v konkrétní podobě sankcí promítl,“ uvádí ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD.
