Ministerstvo a tajná služba kryly v Soči doping ruských sportovců, uvedla WADA
Nezávislá vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury WADA dospěla k závěru, že při zimních olympijských hrách v Soči před dvěma lety ruské úřady v čele s ministerstvem sportu kryly doping svých reprezentantů. Na dnešní tiskové konferenci v Torontu o tom informoval předseda komise Richard McLaren. Z jeho zprávy vyplývá, že k manipulacím se vzorky ruských sportovců docházelo minimálně od roku 2011.
Závěry vyšetřování opět zvýšily tlak na Mezinárodní olympijský výbor, aby Rusko vyloučil ze srpnových letních her v Riu de Janeiro. Sportovní velmoci to nyní akutně hrozí.
WADA v prohlášení svého prezidenta Craiga Reedieho doporučila MOV, aby kompletní vyloučení Ruska a jeho sportovců z her důkladně zvážil. Navrhla i zakázat ruským vládním činitelům přístup na mezinárodní sportovní akce včetně olympiády.
Předseda MOV Thomas Bach totiž označil McLarenovu zprávu za šokující a uvedl, že olympijský výbor je odhodlán sáhnout k nejtvrdším sankcím. Hned v úterý se uskuteční telekonference výkonné rady MOV.
„Závěry zprávy jsou šokující a bezprecedentní útok na integritu sportu a na olympijské hry. MOV nebude váhat přijmout nejtvrdší sankce proti jednotlivcům či organizacím,“ uvedl Bach. V úterý už mohou padnout první předběžná opatření a sankce týkající se brazilské olympiády, začínající v Riu za necelé tři týdny.
Komise WADA prošetřovala obvinění ze státem řízeného dopingového programu, se kterým v květnu přišel bývalý šéf moskevské antidopingové laboratoře Grigorij Rodčenkov.
Ten prohlásil, že v Soči docházelo ve spolupráci s tajnými agenty pověřenými státem k manipulaci se vzorky. McLarenova zpráva nyní potvrdila, že k takovým praktikám docházelo.
Rodčenkov v rozhovoru pro New York Times prohlásil, že aby se zabránilo pozitivním testům, bylo vyměněno více než sto odebraných vzorků za „čisté“. Součástí dopingového programu bylo více než dvacet ruských olympioniků včetně 15 medailistů.
„Ruské ministerstvo sportu manipulaci se vzorky řídilo, kontrolovalo a monitorovalo,“ prohlásil McLaren, který předložil zprávu o 97 stránkách. S úřadem vedeným Vitalijem Mutkem spolupracovaly na podvodech tajná služba, střediska vrcholového sportu a laboratoře v Moskvě a Soči.
McLaren ve zprávě mimo jiné uvedl, že moskevská laboratoř používala k výměně negativní vzorky z atletického mistrovství světa v roce 2013 v Moskvě. V Soči bylo Rusko se 13 zlatými, 11 stříbrnými a 9 bronzovými medailemi nejúspěšnější výpravou.
Komise se zabývala především dopingem na olympiádě před dvěma lety, podle McLarena však k manipulacím se vzorky docházelo od roku 2011 do srpna 2015. Ruští sportovci tak z programu mohli těžit například na atletickém šampionátu v Moskvě i plaveckém mistrovství loni v Kazani. Vyšetřovací komise má poznatky o minimálně 312 zfalšovaných výsledcích testů.
Ruský prezident Vladimir Putin v prohlášení oznámil, že všichni funkcionáři, kteří byli ve zprávě WADA označeni jako přímí účastníci, budou až do skončení vyšetřování suspendováni. Sám nikoho nejmenoval, ale takové opatření by se mělo týkat i Mutka a jeho náměstka Jurije Nagornycha, jejichž jména ve zprávě padla.
Putin ale také zároveň zkritizoval vyšetřovatele, že zprávu postavili na výpovědi jediného člověka, a Rodčenkova označil za muže se skandální pověstí. Od WADA požaduje dodání „více objektivních a na faktech postavených informací“ pro potřeby ruských vyšetřovatelů.
Už před zveřejněním zprávy avizovalo několik národních antidopingových agentur požadavek na vyloučení celé ruské výpravy z her v Riu.
Do Brazílie zatím nesmějí ruští atleti a vzpěrači. O možnost startu mohli požádat pouze atleti, kteří nežijí v Rusku a podrobují se dopingovým kontrolám mimo tamní systém. Výjimku obdržely běžkyně Julia Stěpanovová a dálkařka Darja Klišinová.
Výběr hromadných dopingových případů ruských sportovců v posledních deseti letech (řazeno abecedně podle sportů):
Atletika - Problémy s dopingem měly v posledních letech desítky ruských atletů (především chodců) v čele s olympijskými vítězi či světovými šampiony Valerijem Borčinem, Sergejem Kirďapkinem, Olgou Kaniskinovou či Julijí Zaripovovou. Kvůli systematickému dopingu bylo Rusko loni v listopadu vyloučeno z IAAF a jeho atleti se od té doby nesmějí zúčastňovat mezinárodních soutěží.
Běh na lyžích a biatlon - V letech 2007 až 2009 mělo pozitivní dopingový test (většinou na EPO) několik špičkových běžců na lyžích v čele s olympijskými vítězi Julijí Čepalovovou a Jevgenijem Dementěvem, stejné problémy měla i řada předních biatlonistů.
Veslování - Před OH 2008 v Pekingu mělo pozitivní test devět předních veslařů v čele s mistryní světa Olgou Samulenkovou. Rusové následně vyměnili vedení veslařského svazu, aby se vyhnuli čtyřletému vyloučení ze všech mezinárodních soutěží.
Vzpírání - Za poslední tři roky měly pozitivní dopingový test desítky ruských vzpěračů včetně světového šampiona Alexeje Lovčeva. Za opakovaný doping bylo Rusko letos v červnu společně s Běloruskem a Kazachstánem na rok vyloučeno z mezinárodních vzpěračských soutěží.
