Ať je to karton nebo cokoliv, uhodí mrazy a jsme vyřízení, obává se pražský bezdomovec
Praha letos pro bezdomovce na území města nebude stavět vyhřívané stany, ale do ulic vyšle terénní pracovníky, kteří mají lidi z ulice nasměrovat do ubytoven nebo do center neziskových organizací. V praxi by mělo ubýt těch, kteří tráví zimu v MHD. Bezdomovce však více zajímá to, jak se schovat před mrazem.
Kromě mrazu má řada lidí bez domova také obavy o svou bezpečnost, zejména ti starší.
„To víte, že se bojím, aby mě třeba někdo něčím nepraštil po hlavě. Z toho mám strach. Takže většinou spím tady někde na nádraží na lavičce do rána,“ svěřuje se starý muž na Masarykově nádraží.
Už několik let se snaží ve dne i v noci protlouct se Prahou.
„Chodím a hledám kde se schovat, do jaké boudy. Jenže všude chodí orgány, to má člověk strach. Tak jsem radši chodil do rána. Šel jsem třeba tady odtud k Prašné bráně a zpátky a takhle jsem chodil dokola. Co to je za život? Mně je přes 70 roků,“ říká.
Usedá na lavičku vedle kamarádky, která sice venku spát nemusí, ale přes den také většinou hledá útočiště na nádražích.
„Jsem na ubytovně, mně vzali všecko,“ popisuje žena. I když podle svých slov nemá nikoho, na koho by se mohla obrátit, zimu prý venku nikdy trávit nemusela.
S blížící se zimou si začíná dělat starosti muž patřící ke skupině bezdomovců, kteří přespávají kolem Hlavního nádraží, ve Vrchlického sadech, parku přezdívaném Sherwood.
„Ať je to karton nebo cokoliv, uhodí mrazy a jsme vyřízení. Zkrátka čekám na důchod s tím, že si najdu ubytovnu. A když se to nepodaří, tak to bude normální Waterloo, protože jestli pro nás nezřídí něco Naděje, jako charita, tak si to nedovedu představit. Protože teď už jsem s nohama v pytli, pak budu teprve,“ obává se muž.
„Mít prázdné kapsy, a můžete klidně spát“
Útočiště letos nenajde v městských vyhřívaných stanech, hlavní město je tentokrát stavět nebude. A obtížnější to budou mít bezdomovci bez jízdenky i v nočních linkách MHD.
Praha chce od prosince do března zajistit speciální týmy terénních pracovníků, které bude řídit dispečink. Ten má zároveň koordinovat pomoc s městskou policií, neziskovými organizacemi a dopravním podnikem.
Na to se řada lidí z ulice dívá spíše s obavami. Sami plánují, jak další zimu co nejšetrněji přežít. „Spacák jsem měl tam na té věži, spal jsem ve spacáku. Přišla policie a musel jsem vypadnout, a ten spacák tam zůstal,“ lituje bezdomovec od Hlavního nádraží někdejší ztráty.
I lidé z ulice se podle něj musí obávat o svůj majetek. „Zlodějina, mazanost… jsou to prasata. Tady na Sherwoodě je nejlepší žít, když nic nemáte. Mít prázdné kapsy, mít špinavé hadry, jako mám třeba já, a můžete klidně spát,“ líčí situaci zkušený bezdomovec.
