Vojanovy sady jsou historickou zahradou v centru metropole a rájem pávů

Asi není Pražana, který by někdy nenavštívil Vojanovy sady. Lidé zde tráví dlouhé hodiny ve stínu stromů anebo na nádvoříčku obdivují pávy. Vojanovy sady jsou historicky nejstarší zahradou v Praze.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Páv v minizoo v Chuchelském háji v Praze

Páv v minizoo v Chuchelském háji v Praze | Foto: Simona Bartošová

„I přestože se nacházíme v historické části Prahy, tak je tu klid, který občas přeruší právě pávi, kteří jsou tu všudypřítomní," popisuje specifikum prostředí Vojanových sadů průvodkyně Kateřina Gilbert z Pražské informační služby.

Pávi se občas mohou stát nepřítelem, protože zvuky, které vydávají, nemusejí být vždy příjemné a člověku libé, nicméně jsou to právě oni, kdo jsou dnes asi největším lákadlem Vojanových sadů. Každý den se honosně procházejí po malém nádvoříčku s vodotryskem a nebo se skrývají ve stínu pod majestátním červenolistým bukem.

„Tato zahrada, dnes tedy nazývaná sad, tu byla už v době středověké, kdy tu byla ovocná zahrada i štěpnice a patřilo to majetkem k biskupskému dvorci na Malé Straně," popisuje historii sadů Kateřina Gilbert.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vojanovy sady navštívila Magdaléna Medková

V době husitských válek byly ovocné stromy vykáceny a zahrada se rozdělila na jednotlivé parcely, které odkoupili měšťané. Zpět do vlastnictví je získal až Ferdinand III., který je daroval Řádu bosých karmelitek.

Sestry na místě nechaly vybudovat klášter a kolem roku 1670 i novou ovocnou zahradu. Na ní v 17. století začaly vznikat barokní kaple sv. Eliáše a sv. Terezie z Avily, které se nacházejí pod malým nádvoříčkem s pávy.

„Svatá Terezie z Avily žila v 16. století. Žila ve Španělsku, kde založila karmel u svatého Josefa, a to považujeme za počátek bosých karmelitánů,“ doplňuje Kateřina Gilbert.

Po karmelitkách získává zahradu spolek anglických panen, po kterých ji ve 20. století přebírá ministerstvo financí a zastavuje část pozemku. V roce 1954 pak zahradu definitivně otvírá veřejnosti a slavnostně jmenuje Vojanovými sady.

„Je to podle našeho největšího českého herce z přelomu 19. A 20. Století Eduarda Vojana, který žil v nedaleké Míšeňské ulici," upřesňuje původ jména Kateřina Gilbert.

Dnes do Vojanových sadů chodí nejčastěji cizinci a Pražané. Zahrada má i své stálé návštěvníky: denně sem chodí dvě postarší dámy, sedí u kašny a krmí pávy.


Zvětšit mapu

Marína Dvořáková, Magdaléna Medková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme