Italský deník: Vermut z Piemontu slaví 220 let
Italský Turín a celý Piemont chtějí využít toho, že zde zítra začnou 20. zimní olympijské hry. Připravili nabitý kulturní program, v době olympiády proběhnou speciální výstavy, koncerty a divadelní představení. A protože je Itálie známá svou skvělou gastronomií, sázejí i na ni. Ochutnat tady můžete jídlo a pití z celé Itálie, přednost ale jednoznačně dostává všechno, co pochází právě z Turína a Piemontu. Není toho málo.
Zimní olympijské hry 2006 Turín. Italský deník: Vermut z Piemontu slaví 220 let
Na celém světě dnes patří Vermut ke klasickým aperitivům. Málokdo ale ví, že tento nápoj se obrazně řečeno zrodil v Turíně na hlavním náměstí Piazza Castello. Právě zde se bude při olympiádě předávat většina medailí a je to určitě nejkrásnější turínské místo. Ale zpátky k Vermutu - v roce 1786 se majitel malé likérky Benedetto Carpano rozhodl nabídnout svým zákazníkům speciální nápoj. Z bílého vína, bylin a koření... A slavil okamžitý úspěch. Na konci 18. století už aperitivy neodmyslitelně patřily k Turínu a vznikaly další, teď už světoznámé značky: Carpano, Cora, Cinzano, Martini a Rossi a řada dalších.
"Turín má dlouhou tradici s aperitivy. Nejslavnější byl vždycky Punt e Mes, a je známý pořád. Proslavil se i tím, že je na etiketě podobizna Viktora Emanuela II., ten si jako král rád připíjel," doplňuje mě majitel obrovské vinotéky Marcello Miri.
"Ve všech barech v centru města vám i dnes servírují speciálně namíchané aperitivy se spoustou úžasných předkrmů - samozřejmě piemontských specialit - žádné brambůrky nebo olivy, můžete si podle chuti vybrat, co chcete," tvrdí Marcello. Jeho vinotéka je asi 20 metrů od olympijské vesnice a nabízí nejen aperitivy a likéry, ale samozřejmě hlavně víno.
"Není tady vchod a východ z olympijské vesnice, je až támhle vpředu, takže sportovců jsem zatím moc neviděl. A asi ani neuvidím. Oni asi ani víno moc nepijí," usmívá se a ukazuje mi odznaky asi 15 národních olympijských výborů. Sportovci tu sice nebyli, jejich doprovod už si ale Marcellovu vinotéku našel.
"V Piemontu nemusíme shánět vína z ciziny, ani ta drahá, kvalitní z Francie. Máme tady všechno," chce mě přesvědčit a hned se ptá, co chci ochutnat: "Bílé, růžové, nebo tmavé barbéra - červené piemontské víno nebo nějaké růžové?"
Vybírám si červené a podle jeho pohledu asi dělám dobře: "Návrší v Piemontu jsou ideální, výjimečné pro pěstování vína, hlavně pro ta, která se musejí nechat uležet - třeba Barollo a Barbaresco. To jsou ceněná, hodně ceněná červená vína. Nechávají se uležet v dubových sudech - Barollo minimálně 5 let a Barbaresco alespoň 3 roky."
Další výhodou piemontských vín je podle Marcella to, že nepatří k těm nejdražším. Na rozloučenou mi ještě radí, ať určitě s kolegy ochutnáme speciální turínské likéry. V centru města je prý nabízejí v každé kavárně a baru.
