Ujfaluši je v Hamburku českou jedničkou

Obránce Tomáš Ujfaluši zažívá krásné období fotbalové kariéry. Přestože jeho Hamburger SV hraje v bundeslize jinak než si představoval, stále se může obávat sestupu, on sám je spokojen. Když přišel v zimě do německého přístavního města, začal bojovat o šanci a prosadil se. Ani jednou nechyběl v základní sestavě. A ještě k tomu ho v letošním roce povolali trenéři českého národního mužstva ke kvalifikačním zápasům o postup na mistrovství světa. Za pár týdnů vylétl olomoucký odchovanec fotbalově hodně nahoru, ale jinak zůstal při zemi a svůj. I po telefonu z Hamburku nám ochotně odpověděl na několik otázek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jste sám překvapen z toho, jak se vám daří, jak jste se v Německu i v reprezentaci prosadil?

"Do Hamburku jsem šel s tím, že se chci prosadit. A jsem rád, že se mi to zatím daří. Povedl se mi vstup a trenér mi zatím dává důvěru. Reprezentace je něco navíc, takové milé překvapení. I když jsem hrával za jedenadvacítku, pozvánku do áčka jsem samozřejmě nečekal. Ale zůstávám v klidu, vím moc dobře, že nemohli hrát Řepka a Rada."

Jaká je vaše pozice v obraně Hamburku?

"Hraji jednoho z předstoperů v tříobráncovém systému s liberem. A je jedno jestli pravého nebo levého. Tady si totiž nepřebíráme hráče jako u nás, ale běháme s nimi všude. Je to trochu náročnější, ale nevadí mi to. Stejně tak mi nevadilo, když jsem v Olomouci za trenéra Kalvody nastupoval ve čtyřobráncovém systému v lajně."

Když jste na vlastní kůži v poslední době zažil oba obranné systémy, zkuste je porovnat.

"Jak říkám, nevadí mi ani jeden z nich, zvykl jsem si. Řekl bych, že hrát na čtyři v lajně může ten, kdo má schopné a vhodné typy na oba kraje obrany. Aby byly účinné a mohli pohlídat soupeřovy krajní hráče."

Váš celek letos poněkud vyklidil pozice. Zatímco v loňské sezoně bojoval úspěšně o evropské poháry, letos se stále ještě zcela nezbavil sestupových starostí. Co na to lidé v Hamburku?

"Samozřejmě, že nadšeni nejsou, ale detailně to porovnávat nemohu, protože před rokem jsem v Hamburku ještě nebyl. Na návštěvnosti to navíc nijak znát není, pořád máme průměr kolem čtyřiceti tisíc lidí na zápas. Všichni věříme, že se ještě letos zvedneme a své postavení v tabulce vylepšíme."

Vy si ale stěžovat nemůžete, hrajete, na rozdíl od dalších dvou českých fotbalistů. Jaká je pozice Marka Heinze a Milana Fukala v Hamburku?

"Marek nastupuje střídavě. V útoku je velká konkurence a trenér útočníky hodně točí, daleko víc než obránce. "Fuky" je na tom hůř, protože čtyři měsíce léčil zranění a po návratu ještě pořádnou šanci nedostal. Ale už si zvykl v normálním životě, myslím, že i on se prosadí."

To by ale mohlo být i na váš úkor, jste přece v obraně konkurenty?

"To sice jsme, ale bylo by pěkné, kdybychom tam nastupovali vedle sebe, ne?"

O víkendu vás čeká domácí duel s Kolínem nad Rýnem. Tedy souboj s dalším bývalým fotbalistou Olomouce Miroslavem Barankem?

"Přesně tak, už se na něj těším. Měl by prý hrát od začátku a já doufám též, chybět by tentokrát neměl ani Marek Heinz. Takže se na hřišti sejdeme všichni. Naposledy jsem proti němu hrál před dvěma lety, když byl ve Spartě."

A asi bych neprohádal, když řeknu, že berete jedině vítězství?

"Nic jiného nás nezajímá. A v naší situaci ani nemůže. V domácím prostředí musíme teď všechno vyhrát."

Miroslav Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru