Vladimír Zábrodský nosil na zádech číslo 10. Společně se Stanislavem Konopáskem vytvořil jednu z nejúdernějších dvojic v historii československého hokeje. Nezažil ale jen slávu. Po odsouzení spoluhráčů ve vykonstruovaném soudním procesu nemohl reprezentovat. Později se ještě do národního týmu vrátil. Ovšem zahrál si i ve Švédsku, kam v roce 1965 emigroval. Největší úspěchy ale zažil v československých barvách.

„Dvojnásobný mistr světa z let 1947 a 1949, na šesti světových šampionátech, kterých se zúčastnil, nastřílel 80 branek a na tom MS v roce 1947 dal těch branek 29 a troufnu si říct, že tento rekord nebude překonán,“ vypočítává největší úspěchy jubilanta mluvčí Českého svazu ledního hokeje Zdeněk Zikmund.

Nejen hokejový reprezentant

Vladimír Zábrodský na malou slavnost dorazil v doprovodu synů svěží a plný optimismu. „Mám velkou rodinu, klape to tam. To je jedna z nejdůležitějších věcí, protože je tam klid,“ svěřil se v minulosti nejen výtečný hokejista, ale také tenista. Vždyť reprezentoval i v Davisově poháru. Devadesátku by mu rozhodně nikdo nehádal.

„Snažím se dostat tělo ráno trochu do pohybu, ale žádnou zvláštní tréninkovou metodu nemám. Rád piju pivo, víno, koňak, whisky, ale nechci to přehánět. Vždy jen trochu.“

Řeč se ale pochopitelně stočila především na hokej. Dnes je podle dvojnásobného světového šampiona daleko obtížnější střílet branky než v dobách jeho aktivní hráčské kariéry. „Je to daleko těžší, za naší doby nebyli tak dobří brankáři. Jeden dobrý gólman byl Modrý, ti ostatní byli o něco horší."

Od žákovských let přitom uznávaný tvůrce hry a dokonce jediný hrající trenér národního mužstva v historii působil v LTC Praha. Později hrál za Spartu, přesněji tehdy na Spartak Praha Sokolovo.

„Jako kluk jsem byl slávista, ale vlastně celý ten problém byl v tom, že Maleček, který mě naučil hrát hokej, přišel ze Sparty. Když LTC přestalo fungovat, tak jsem šel do Sparty.“

Dres od mladíka Hertla

K devadesátým narozeninám Vladimír Zábrodský nedostal jen dort, ale také dres české hokejové reprezentace s podpisy hráčů. Symbolicky s číslem 90 na zádech, které nosí na mistrovství světa Tomáš Hertl.

„Je to pro mě velká čest a jsem rád, že jsem mu to mohl předat já, a doufám, že mi předal nějakou střeleckou formu, protože by se mi nějaký gól hodil.“

Mimochodem, nejmladší muž Hadamczikova výběru by si jistě přál dožít se v takové svěžesti podobného jubilea, jako právě Vladimír Zábrodský. „Bylo by to krásné, ale na to mám ještě čas.“

Pavel Petr, Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít