Italská vláda v úterý schválila pomoc postiženým oblastem ve výši dvou miliard eur (asi 48 miliard Kč). Na 23 000 lidí stále zůstává v náhradním ubytování.
Hladiny menších toků na východě Česka vystoupaly na více než deseti místech na povodňově stupně. Druhý stupeň pohotovosti je na Bystřičce nad nádrží, na ostatních místech platí první stupeň bdělosti.
Po vydatných deštích z druhé poloviny minulého týdne platil v pondělí ráno první povodňový stupeň ještě na přibližně 20 místech v Česku. Dyje na dvou místech dosahovala druhého stupně.
Vytrvalé deště způsobily na východě Čech vzestup hladin některých vodních toků. Podle Povodí Labe budou stavy řek během soboty kolísat a postupně klesat.
Sedm modelů z různých zemí světa, se kterými momentálně pracují vědci z Austrálie, naznačuje, že by k efektu El Niño skutečně mělo dojít. Otázkou zůstává, jak bude silné.
Na jihozápadě Českomoravské vrchoviny také může během pátečního rána a dopoledne napadnout od dvou do osmi centimetrů, na horách až 15 centimetrů mokrého a těžkého sněhu.
Od nedělního rána platí také výstraha před silným větrem, který může mít v nárazech rychlost až 70 kilometrů v hodině. Foukat by mělo zhruba do 16.00 hlavně na jihu a západě území.
Vítr může poškodit stromy a způsobit menší škody na budovách a komplikace v dopravě. Na horách meteorologové doporučují omezit túry a nevydávat se zejména na hřebeny.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Khan.
Krize, která vypukla letos v létě, je zatím poslední extrémní meteorologickou událostí, která je často označována za jednu z nejzranitelnějších vůči změně klimatu.
„Klimatickou humanitární katastrofou ohromných rozměrů“ označuje pákistánská ministryně pro klima aktuální situaci způsobenou přívalovými dešti - povodně zasáhly přes 33 milionů lidí.
Lidé by se neměli koupat nebo jezdit lodí v korytě toku a bezprostředním okolí. Měli by také omezit pohyb v podmáčených oblastech, kde hrozí pády stromů.
Kvůli velké vodě byla v roce 2002 v Ústí nad Labem omezená doprava, ovšem vlaky mohly mezi oběma břehy Labe jezdit. Železnice proto plnila roli městské hromadné dopravy i záchranné služby.
Voda v Zoo Praha sahala až do výšky osmi metrů. „Z té zkušenosti vznikly povodňové plány. Každý ví, co má dělat, v jakém pořadí se evakuují zvířata a podobně,“ upřesňuje ředitel Miroslav Bobek.
V srpnu 2002 zasáhly Česko ničivé povodně. Jednou z nejvíce zasažených obcí v Ústeckém kraji byly Křešice. Kvůli velké vodě muselo své domovy opustit na 900 obyvatel. Hasiči poté strhli 14 domů.
„Sucho je způsobeno také tím, že se střídají různá období. Konec 90. let byl období častých povodní. Teď zase bylo sušší období. V rámci přirozeného cyklu se věci mění,“ vysvětluje Mark Rieder.
Běžně se Metelský rybník na Strakonicku vypouštěl šest týdnů. Přesně před 20 lety vlivem silných dešťů praskla jeho hráz a dva miliony kubíků vody během několika hodin způsobily zkázu v obci Metly.
Stěhování pacientů do jiných zařízení, převoz nemocných na lodičkách, hasiči i vojáci v pozoru. V roce 1997 se prohnala povodeň nemocnicí v Uherském Hradišti.
Zaplavena byla zhruba třetina Česka, nejvíce Morava a východní Čechy. Postiženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Otrokovic, Uherského Hradiště, Přerova a Olomouce.
Přívalové deště nadále bičují východní pobřeží země, přesouvají se ze státu Queensland do sousedního Nového Jižního Walesu a během středy by měly zasáhnout pětimilionové Sydney.
Druhý stupeň povodňové aktivity byl ráno na Labi ve Stanovicích na Trutnovsku. Vzedmutá hladina Labe tam byla dána zvýšeným odpouštěním labské přehrady Les Království u Dvora Králové nad Labem.
Rejštejn/Sušice (Klatovsko) ||ČTK|Zprávy z domova|Aktualizováno