Byl Jan Žižka skvělý vojevůdce, nebo padouch? ‚Vidím ho jako vojáka a šlechtice,‘ říká historička

Jan Žižka, který žil ve 14. století, je osobností, jež málokoho nechává chladným. Na straně jedné obdivovatelé, na straně druhé kritici. Zajímavé ale je, že jde až o Žižkův „život po životě“ - co o něm historici, literáti napsali, jak ho hodnotili až po smrti. Spory souvisejí s tématy o smyslu českých dějin a s vnímáním husitství. I proto se objevuje řada mýtů, které nás provázejí dodnes.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Žižka z Trocnova | Zdroj: eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum | CC BY 4.0,©

Historik Petr Čornej napsal: „Žižka neměl psychické ani mravní zábrany. Zápas o přežití vnímal jako realitu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Byl Jan Žižka skvělý vojevůdce, nebo padouch?

Zároveň byl přesvědčený, že je mužem, který může napomoci náboženské obrodě. Těžko bychom mohli Žižkovi upřít jeho schopnosti vojenské, které se netýkají pouze výčtu bitev, ze kterých vycházel jako vítěz.

Žižka vojevůdce

Jde i o změny, které se díky Žižkovi objevily v samotném vojenství. Strategie, taktika, organizace i technika, a třeba i bojový vůz, na který pak navazovaly organizační jednotky – to byla přelomová změna.

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historička Eva Doležalová.

Jak se máme ale dívat na osobnost samotného Jana Žižky?

Odpovídá host pořadu Jak to bylo doopravdy historička Eva Doležalová: „Dodnes je to nejpřitažlivější osobnost našich dějin. Můžeme mluvit o tom, jestli pozitivně, nebo spíš dráždí a odpuzuje. Tato ambivalence se nese celými dějinami. Souvisí to s tím, že se jeho život rozpadá na dva. Ten, ve kterém žil, a o kterém toho moc nevíme. A pak je tu ten druhý život – který je dochován v literární tradici a tady se proměňuje na tu pozitivní, nebo negativní osobnost.“

Zajímavostí může být, že o původu, datu narození, místu, kde byl vychován, nevíme nic. Kusé informace nás odkazují do Jihočeského kraje, do zemanského prostředí. Některé prameny nás informují o jeho finančních problémech, nebo o tom, že se pravděpodobně nepodařilo udržet rodový majetek, a až pak se vydal na dobrodružnou životní pouť.

Setkání s Janem Husem

Pravděpodobně někdy po roce 1411 se dostal až do Prahy. Je možné, že se právě tady mohl teoreticky potkat s Janem Husem. Těžko říci, jestli i osobně, ale bezpochyby se setkal s jeho názory a myšlenkami. Právě toto období formuje Jana Žižku, a to do podoby, kterou známe v současnosti.

Karel Javůrek: Smrt Jana Žižky z Trocnova | Zdroj: Wikimedia Commons | Public domain,©

Pak Žižkova vojenská hvězda stoupala, stejně jako jeho nesmiřitelnost v rámci husitského prostředí. Výčet jeho úspěšných bitev pak končí smrtí – 11. října 1423 při přípravě tažení na Moravu proti Albrechtu Habsburskému.

Nezodpovězené otázky

Otázky, které nám zůstávají, souvisejí nejen s historickou tradicí, která není v pojetí Žižky ustálená. Na straně jedné – úspěšný český vojevůdce a obrazoborec, na straně druhé nelítostný válečník. Velmi obtížný je pohled současného člověka, bez vědomí dobového kontextu, bez porozumění života středověkého člověka, pro kterého byl středobodem jeho života Bůh a jeho přikázání.

Věnceslav Černý: Jan Rokycana s poselstvím Pražanů u Jana Žižky, táhnoucího na Prahu roku 1424 | Foto: Věnceslav Černý | Zdroj: Wikimedia Commons | Public domain,©

Další otázkou, která zůstává bez odpovědi, je, jestli byl Jan Žižka pokračovatelem Jana Husa, nebo ne. Ve sféře spekulací mohou být úvahy, jestli Hus by byl sympatizantem Žižkovým. Další otázka se pak váže k tomu, jaké byly navazující důsledky daného období a Žižkově činnosti.

Historička Doležalová k tomu říká: „Téma, jestli měl Žižka podíl na úpadku českých zemí, začíná už v 15. století. Tehdy je Žižka, ale i Hus, spolu s husitskými válkami, odpovědný za úpadek, a bylo ztraceno pro české země to, co bylo získáno za Karla IV.“

Na otázku, jestli byl Žižka skvělým vojevůdcem, nebo padouchem, pak Doležalová odpovídá: „Asi bych ho nikdy nenazvala padouchem, ale vidím ho jako velikého vojevůdce. Taky jako vojáka a šlechtice, který se v určité chvíli svého života dostal do komplikované situace. Nesmíme zapomenout, že v moderní tradici utváří Žižka naše národní povědomí.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Josef Mathauser: Vjezd Jana Žižky do Prahy | Foto: Josef Mathauser | Zdroj: Wikimedia Commons | Public domain,©

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme