‚Lidské králíkárny‘ jsou v Praze už 50 let. Sídliště Jižní Město zanechalo odkaz i v kultuře

Před padesáti lety se v Praze začala psát takzvaná panelstory. Je to na den přesně, co se dělníci pustili do stavby Jižního Města. Nyní je Jižák nebo taky Jižňák, jak se sídlišti přezdívá, největší panelovou zástavbou v Česku. První bagry vyjely na pole na území dnešních Hájů 1. září 1971.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražské Jižní Město | Foto: Tomáš Vodňanský

„My vždycky říkáme, z Moravy že jo, stavíme novou Olomouc. A je to přesně tak! To je přesně. V rozloze, v počtu obyvatel, to je přesně Olomouc,“ zachytila stavbu Jižního Města Československá televize, když 1. září začaly bagry hloubit základy bydlení pro osmdesát tisíc lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 50 lety se začalo stavět pražské Jižní město. Pusťte si reportáž

„Z Chodovce vyjely bagry a další stroje a začaly hloubit obvodové komunikace a postupně i základy těch jednotlivých domů,“ popisuje kronikář Prahy 11 Jiří Bartoň. Pět let trvalo, než se do panelových domů nastěhovali první lidé.

„Ti lidé v tom roce 76 sem přicházeli už od pozdního jara. Pak samozřejmě stále rychleji, protože těch bytů byl tehdy zoufalý nedostatek všude, a v Praze zvlášť,“ dodává.

V jednom z bytů se usadil i Jiří Bartoň. A vzpomíná na to, že začátky bydlení na Jižním Městě byly úsměvné i nepříjemné.

Reportér Československé televize: „Jak se vám tady líbí na sídlišti?“
Obyvatel Jižního Města. „Mně vůbec ne teda. Já jsem zvyklej z baráčku.“

Reportér Československé televize: „A jak se vám, prosím pěkně, líbí na sídlišti?“
Obyvatelka Jižního Města: „No, už jsme si tady zvykli, no. Kdyby to zásobování bylo lepší, bylo by to fajn.“

„Byl jsem vlastně první v tom domě, kdo si tam otevřel byt, když ta příležitost byla. To prostředí kolem domů bylo prostě odbyté. Byla veliká snaha těch domů předat co nejvíc. Fajfkovalo se, kolik se splnilo, a tím to prostě trpělo. I uvnitř se dalo všelicos. Třeba když měli dlouhé trubky, tak těleso u kuchyňského topení se dostalo doprostřed toho prostoru, kde se měl přirazit stůl. Čili jeden vedle druhého jsme si nechávali ty trubky zkracovat, aby se tam ten stůl vešel. Ale na druhé straně spousta lidí hájí to, že dostali byt a měli ústřední topení,“ popisuje.

Socialistické stavebnictví

To, že ze začátku chyběly chodníky a další občanská vybavenost, byla obecně velká bolest socialistického stavebnictví, myslí si historička architektury Martina Koukalová pražského Institutu plánování a rozvoje.

Exstarosta Prahy 11 čelí obžalobě, měl způsobit škodu 62 milionů. Stíhán je i kvůli machinacím s pozemky

Číst článek

„Máme tu zkušenost už ze šedesátých let, kdy víme, že ta infrastruktura dobíhala za tou bytovou výstavbou. Že to byla realita socialistického stavebnictví. Bohužel se to celé jako ještě zvětšilo tou velikostí Jižního Města,“ říká architektka.

Jižní Město mělo původně vypadat úplně jinak, než jak ho známe nyní. Vítězný návrh z architektonicko-urbanistické soutěže počítal s tím, že by uprostřed sídliště stály nejvyšší domy, ty se směrem k okrajům postupně snižovaly.

„Nicméně přichází rok 1968, normalizace, a ta obrovsky převrátila, jak se potom s tím sídlištěm začalo i politicky nakládat. Celá ta idea se tak jako roztekla, rozplizla do toho, co známe dnes,“ komentuje Koukalová.

‚Lidské králíkárny‘

Největší sídliště v Česku má svoje místo i v kultuře. Příběhy z takzvaných lidských králíkáren zvěčnila režisérka Věra Chytilová ve filmu Panelstory, a o Jižním Městě bylo díky skupině PSH slyšet i na rapové scéně.

Jižní Město zabírá velkou část Prahy 11. Na konci loňského roku tam podle Českého statistického úřadu žilo skoro 77 tisíc lidí.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme