Jak opilý Maďar obsazoval Československo

Mnozí obyvatelé Československa mluvili v době srpnové invaze velmi dobře rusky a dokázali se s okupanty mluvit. Ovšem na jihu Slovenska rozuměli okupantům úplně všichni. Oblast totiž obsadila maďarská armáda a jeden opilý důstojník.

Slovensko '68 Komárno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slavná fotografie Muž s odhalenou hrudí před okupačním tankem (Bratislava, 21. srpen 1968)

Slavná fotografie Muž s odhalenou hrudí před okupačním tankem (Bratislava, 21. srpen 1968) | Foto: Slovenský inštitút v Praze, Ladislav Bielik

„Skončili jsme trénink, měli jsme šanci dostat se do první ligy, a tak jsme to ještě probírali v krčmě u Vágnera. Dojdu domů a volá mi strýc, že se na poště střílelo, že jsou tam chlapi v uniformách a mluví maďarsky,“ vzpomíná psychiatr a publicista Peter Hunčík na teplý srpnový večer v pohraničním městě Šahy. 

„Bylo to divné. Člověk v uniformě vždycky mluvil slovensky, to byl úřad, autorita.“ Mladý fotbalista se tak rozběhl na náměstí k poště, kde už se houfovali lidé. Před úřadem stál vojenský gazík a několik vojáků. 

Hunčík si vybavuje důstojníka, který říkal, že je poslal soudruh Kádár, aby Slováky chránili. „Na to bylo těžké reagovat. Na důstojníkovi bylo vidět, že je pod vlivem alkoholu, a ještě ho i rozdával. V podstatě to trvalo dobrou hodinu, než jsme pochopili, že je to okupace.“  

Komplikovaná situace

To už začaly přijíždět tanky a pokračovaly na sever a na Nitru.  Šahy byly kvůli solidnímu mostu přes řeku Ipeľ důležitým strategickým bodem, kudy maďarská armáda mohla postupovat. 

Situace byla o to komplikovanější, že jih Slovenska kdysi patřil Maďarsku, hranice se v minulosti několikrát přesunovala stejně jako obyvatelstvo a velkou roli hrál nacionalismus. 

„V době pražského jara se tak rozebíraly Benešovy dekrety a vzájemná slovensko-maďarská traumata,“ říká historik z univerzity v Komárně Laszlo Szarka. „Objevili se i lidé, zvlášť starší Maďaři nebo komunisté, kteří okupanty vítali. Obecně ale Maďaři na Slovensku byli naladění proreformně a invazi odmítali.“

Jedna země, dva národy. Jaký byl rok 1968 na Slovensku? A jak místní na události dnes vzpomínají? To mapuje seriál reportáží od Ľubomíra Smatany pro Radiožurnál.

Do operace Zala, jak maďarská generalita invazi pojmenovala, se zapojilo zhruba patnáct tisíc vojáků. Podle Szarky armáda kvůli logistickým problémům zabavovala civilnímu obyvatelstvu i nákladní automobily. 

„Od 27. srpna už převzali velení Sověti. První den invaze tvořila první sled maďarská armáda a teprve za nimi postupovaly tři sovětské divize.“ 

Zapojení Maďarska nechtěl ani Kádár

Okupační armádě díky srozumitelné maďarštině a snadnému pokrytí signálem pomáhalo šířit propagandu rozhlasové vysílání z Budapešti. Proti tomu se okamžitě postavilo Rádio Obilí. Tak nazvali redaktoři Československého rozhlasu stanici, která několik dnů tajně vysílala z odlehlé části Bratislavy. 

V prvních dnech invaze pracoval v terénu i začínající novinář stranického deníku Uj Szo Jozsef Silvassy, který se pokoušel zpovídat maďarské vojáky. „Důstojníci mlčeli, ale ti obyčejní vojáci byli překvapeni tím, co viděli. Jaký je rozdíl mezi propagandou v Budapešti a situací na Slovensku.“ 

„Začalo to částečnou mobilizací záložáků 23. července, to ale ještě vojáci netušili, co je čeká. Znám případ, kdy vesničané protestovali u kasáren, protože byla sklizeň a potřebovali chlapy na poli.“

Laszlo Szarka

S tím souvisí podle historika Szarky i dvě sebevraždy maďarských vojáků. Jsou známé i případy, kdy si maďarský voják našel na jihu Slovenska nevěstu. 

Jeden z takových příběhů popisuje nový dokument v produkci slovenského režiséra Petera Kerekéše Okupace 1968. Někde pomáhali vojáci při žních, což budapešťský tisk opět využil k propagandě. „V každém případě zapojení Maďarska do invaze nechtěl ani tehdejší maďarský vůdce Jánoš Kádár, považoval to za svoje selhání, “ připomíná historik Szarka.

Během invaze přišla maďarská armáda o čtyři vojáky, dva spáchali sebevraždu, dva se zabili při nehodě v tanku nedaleko města Šahy. Z Československa se maďarská armáda stáhla 31. října 1968.  

O čtyřicet let později, 21. srpna 2008, se Maďarská republika oficiálně za invazi do Československa omluvila. „Byla to agrese, útok proti svobodnějšímu myšlení. Musíme se omluvit, i když maďarská armáda se okupace zúčastnila pod nátlakem Sovětského svazu,“ řekl maďarský ministr kultury István Hiller. 

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme