Vědci vytvořili mapu 10 000 mutací koronaviru. Ukazuje, jak se šířil, a má přispět ke vzniku vakcíny

Vědci zapojení do mezinárodního programu Nexstrain vystopovali na 10 000 různých mutací smrtícího patogenu koronaviru. Na základě těchto variant vytvořili mapu, která ukazuje, jak se koronavirus v daných časových obdobích šířil do různých částí světa. Tento genealogický strom by měl být zásadní v boji s koronavirovou pandemií a pomoci při vývoji vakcíny, píše v úterý list Financial Times.

Seattle Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci na výzkumu mutací viru Sars-CoV-2 pracují už od prosince minulého roku, kdy byl virus poprvé analyzován v čínském Wu-chanu. To, že koronavirus mutuje, je naprosto přirozené a děje se to u všech virů. Pojem „mutace“ by tedy neměl nikoho znepokojovat, koronavirus se díky tomu zatím nestal nebezpečnějším, připomíná list.

Měl to být zázračný lék na koronavirus, teď se od něj upouští. Důvodem jsou nesnesitelné vedlejší příznaky

Číst článek

Genetická informace viru Sars-CoV-2 je uložena ve šroubovité molekule RNA, která je podobná molekule DNA. Virus se uvnitř svého hostitele množí replikací RNA, při níž dochází ke kopírování genetické informace.

Při rychlé replikaci ale dochází také k chybám. Obvykle se jedná o náhodné a nevýznamné mutace (stačí, aby se změnilo jediné z celkových 30 000 písmen vyjadřujících chemické složení viru). Vědci je však dokáží rozpoznat a pomocí těchto změn je pak možné vystopovat, kudy a v jakém časovém období se virus šířil.

Vytvořená mapa může být velmi užitečná. „Výzkum genomu sehraje klíčovou roli v tom, aby se lidstvo s onemocněním covid-19 vypořádalo a svět se vrátil k normálu,“ říká Emma Hodcroftová, která působí na švýcarské Basilejské univerzitě a podílí se na projektu Nextstrain.

„Pro začátek můžeme díky genetickým mutacím v jednotlivých případech rozpoznat, zda se jedná o lokální přenos, či o zavlečení viru zvnějšku,“ dodává.

Vyvrácení teorie

Pomocí tohoto genealogického stromu se vědci mohli vrátit také k počátečním fázím epidemie, když se nový koronavirus začal šířit v Číně. Podle Hodcroftové výsledky výzkumu ukazují na to, že se tam virus objevil na konci listopadu, možná i v jeho polovině, ale ne dříve.

Jihočeští vědci budou zkoumat chování živého koronaviru. Pomohou tím zefektivnit léčbu

Číst článek

Mutační mapa také vyvrací teorii, že nový koronavirus se dostal na Západ už loni a nepozorovaně se zde šířil. Mapa totiž ukazuje, že Sars-CoV-2 se do Evropy a USA dostal nejdříve v polovině ledna. To zdůrazňuje Trevor Bedford, vedoucí projektu Nextstrain. Není tedy pravda, že by lidé například v Kalifornii mohli mít již od podzimu kolektivní imunitu, jak tvrdí ve svých příspěvcích někteří uživatelé sociálních sítí.

Z pohledu zkoumání různých variant koronaviru je velmi zajímavý Island, protože zde bylo provedeno nejvíce testů v poměru k počtu obyvatel. Islandští odborníci zjistili, že virus se na ostrovní stát dostal z několika zemí najednou a mimo jiné ho sem přivezli lidé, kteří v únoru lyžovali v Alpách.

Od doby, kdy se začal koronavirus šířit, se jím ve světě nakazilo téměř 2,5 milionu lidí. Po celém světě probíhá paralelní vývoj přibližně 80 vakcín a 150 léků proti onemocnění covid-19.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme