Během bitvy o rozhlas zahynuli i němečtí civilisté. Na fotkách byli označeni za české oběti

U rozhlasu v první den Pražského povstání zahynulo v jednom okamžiku i 12 německých civilistů včetně tří žen. Jednalo se o zaměstnance nedaleké Tabákové režie ve Slezské ulici. Dosud jen málo známou epizodu z bojů o rozhlas zrekonstruovali podle dobových fotografií a filmů publicista Zdeněk Roučka, kolegové z Českého rozhlasu a historik Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před rozhlasem | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Povstalci 5. května v Tabákové režii internovali přes tři desítky německých zaměstnanců, mezi nimi bylo sedm žen. „Vedli jsme celý štrúdl internovaných Římskou ulicí a naši čeští obyvatelé, pokud tam byli, tak jim hrozili nebo nadávali,“ vzpomíná tehdy sedmnáctiletý skaut Lubor Šušlík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bližší informace k dosud jen málo známé epizodě z bojů o rozhlas zjišťoval redaktor Jaroslav Skalický

„Náhle se jim otevřela široká ulice, naprosto volná, kde Němci, vojáci nebo esesmani byli v budově rozhlasu. Odtamtud šla palba na všechny strany, vyhazovali tam i ruční granáty, takže tam to bylo nebezpečné. Ovšem tihle nemohli tušit, co se děje. Viděli volnou ulici, Balbínovu ulici, pravděpodobně si říkali, že tady někam zdrhneme, někam se schováme, třeba i do jiných domů, ale netušili, že je tam zaměřený kulomet, který tohle zametal,“ popisuje Šušlík.

Filmové kamery ale zaznamenaly houf lidí, převážně civilistů, ještě v Balbínově ulici. Vedou Němce, kteří klopýtají s rukama nad hlavou. V čele jdou dva vojáci v uniformě. Rozvášněný dav do Němců strká a kope.

„Jeden z civilistů podle svědectví vytáhl pistoli a střelil jednoho povstalce do nohy. Práskl další výstřel a ten Němec byl okamžitě zastřelen. Pak se samozřejmě začalo střílet dál, takže padli další dva civilisté k zemi a celý dav Němců se víceméně vrhl vpřed nebo začal prchat směrem na roh Balbínovy a Vinohradské ulice,“ vysvětluje scénu, kterou zaznamenal dokumentární film, badatel a publicista Zdeněk Roučka.

Mrtví Němci na rohu Vinohradské a Balbínovy ulice | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Další filmový záběr už ukazuje několik mrtvých civilistů na rohu Balbínovy a Vinohradské. „Němci, když utíkali podél rohu rozhlasu dolů po Vinohradské třídě, tak zadní část davu, jak se říká, dostala plnou dávku,“ doplňuje Roučka. Podle jeho názoru mohli Češi vehnat Němce pod kulometnou palbu záměrně.

„Češi víceméně věděli, že Vinohradská je v té době pod palbou kulometu, a Němce tam víceméně vedli záměrně,“ říká. Během pár vteřin tak u rozhlasu přišlo o život 12 lidí, z toho tři ženy. Podle historika Tomáše Jakla šlo bezpochyby o Němce, i když jejich totožnost známa není.

„Snímky mrtvých na rohu Balbínovy ulice byly známy i po druhé světové válce, nicméně, ať už z nevědomosti, byly tyto fotografie vydávány za snímky mrtvých Čechů, kteří přispěchali beze zbraně na pomoc rozhlasu. Na fotografiích se daly nalézt i obrazy Hitlera a jiných německých pohlavárů. A tímto způsobem byli označováni mrtví Němci v průběhu povstání,“ vysvětluje Jakl.

„Mrtvoly tam ležely dost dlouho, nebo tihle chudáci, kteří tam zařvali. A teprve je odklízeli, až bylo po boji,“ vzpomíná dnes sedmaosmdesátiletý Lubor Šušlík.

‘Nešlo to zamlčet, ani říct pravdu‘

Autorům dokumentu Bitva o rozhlas se podařilo událost zrekonstruovat zejména na základě porovnání dobových fotografií a filmů. „Ale také jsme vycházeli z archivu rozhlasu, kde jsou zachována cenná svědectví lidí, kteří o rozhlas bojovali, a která psali ještě v roce 1945,“ vysvětluje Tomáš Jakl.

Zdeněk Roučka je přesvědčen o tom, že ke zkreslení celé události došlo záměrně. „Už v roce 46, tahle inkriminovaná fotografie, kde je těch pět zastřelených Němců na rohu Vinohradské a Balbínovy, je uváděna tak, že jsou to vlastně jedni z prvních, kteří se vrhli na pomoc rozhlasu s holýma rukama, a byli zkoseni německým kulometem na Vinohradské třídě. Myslím si, že celkově to byla taková vlna, že se tohle extempore nemohlo zamlčet, ale v žádném případě se nemohlo, ani nechtělo připomínat tak, jak se stalo,“ dodává Roučka.

„Při několika hovorech jsem se o tom zmiňoval, nikdo tomu nevěnoval žádnou pozornost. Vysloveně se mě ptali, co vím o mrtvých dole na rohu, tak jsem jim říkal, že pokud vím, tak se jednalo o Němce, kteří se snažili utéct z internace,“ připomíná Šušlík.

Nešťastnou událost u rozhlasu před 70 lety zachycuje filmový dokument Bitva o rozhlas.

Pražské povstání | Foto: Český rozhlas

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme